Českomoravská vrchovina se nachází zejména na území kraje Vysočina. Zasahuje však i do Jihočeského a Jihomoravského kraje. Vrchovina nemá žádné hlavní pohoří. Dělí se na několik samostatných celků, viz dělení Českomoravské vrchoviny. Nejvyšší hora Javořice (837 m n. m.) spadá do podcelku Jihlavské vrchy.
Českomoravská vrchovina je druhé nejstarší pohoří v České republice (po Šumavě). Vzniklo tzv. variským vrásněním v prvohorách. Oblast Žďárských Vrchů, zejména pak Dráteníčky, je často využívána sportovními a hobby lezci.
O jedné části Českomoravské vrchoviny, Žďárských vrších, pojednává nový seriál české televize Krajinou domova - Dvojí srdce Vysočiny - určitě doporučuji shlédnout.
Javořice 837 m n. m.
Devět skal 836 m n. m., Lísek 760 m n. m., Buchtův kopec 813 m n. m., Žákova hora 810 m n. m., Horní les 774 m n. m.
Křemešnická vrchovina; Hornosázavská pahorkatina; Železné hory; Hornosvratecká vrchovina; Křižanovská vrchovina; Javořická vrchovina; Jevišovická pahorkatina; Thaya Hochland
CHKO Žďárské Vrchy
CHKO Železné hory
Patří do systému: Česko-moravská subprovincie
Je v zemích: Česká republika, Rakousko
Převládající horniny: žula; krystalická břidlice
1. Lehký trek - rodiny i s malými dětmi (kočárek nebo nosička), lesní cesty, pěšiny.
2. Lehký trek s převýšením - rodiny s dětmi ve školním věku, horské kamenité cesty, strmější profily.
3. Středně těžký trek - hobby sportovci, možnost exponovaných úseků s jištěním.
4. Těžký trek - nutná velmi dobrá kondice, více denní treky, často exponované.
5. Extrémní trek - perfektní zdravotní a psychický stav, více denní expediční treky.