Azorské ostrovy / Portugalsko
Léto
07. 07. - 08. 07. 2017
↑ 880 m
↓ 880 m
14.0 km
2 dny
max. 557 m n.m.
min. 10 m n.m.
Trek začíná ve vesnici Vila do Corvo, kam jsme přiletěli vrtulákem z ostrova Flores. Cestování mezi Azorskými ostrovy obecně je efektivnější letadlem než lodí. Cestovní lodě mezi ostrovy jezdí 2-3 do týdne a cesta trvá mnohem déle. Létat mezi ostrovy není nijak drahé.
Během našeho celého pobytu na Azorách (14 dní) jsme letěli 16krát (i s mezi přistáními) a platili jsme za to 13 000 Kč (rok 2017). Samozřejmě jsme letenky řešili dlouho dopředu (cca půl roku u aerolinek SATA), na místě by vše bylo mnohem dražší. Ve vesnici Vila do Corvo jsou dva bary (kde se nenajíte), jedna pekárna, mini letiště a malý obchod se smíšeným zbožím, kde lze dokoupit základní proviant a vodu.
Přímo z letiště jsme se šli podívat na dva staré mlýny u pobřeží (foto), cca 200 metrů jižně od letiště. Pak jsme pokračovali vesnicí Vila do Corvo po červené značené cestě, kolem kostela Igreja Matriz de Nossa Senhora dos Milagres severně až na jedinou silnici vedoucí severním směrem (foto). Červená značka v serpentinách nad vesnicí uhýbá mírně na západ na vyhlídku Miradouro Cara do Índio. Tudy jsme se však nevydali, protože červená značka nevede do kráteru, kam jsme měli namířeno my.
Pokračovali jsme do mírného kopce stále po silnici, minuli jsme větrnou elektrárnu. Asi 1,5 km za elektrárnou jsme odbočili doleva na silnici, která vede k vyhlídce na vrchol Monte Gordo 540 m n. m. Na vrchol nám cesta z vesnice Vila do Corvo trvala cca 3 hodiny (nesli jsme s sebou cca 18kg batohy). Na tomto treku musíte mít vše s sebou, není zde žádná restaurace pro doplnění vody nebo jídla.
Z hory Monte Gordo jsou krásné výhledy do kráteru na jezero Caldeiräo a vedlejší jezírko Cachimbo. Z Monte Gordo jsme pokračovali do kráteru k jezerům (foto). Cesta zde vede ve volné přírodě, místy jsou kameny, zem je většinou hodně podmáčená. Odbočení ze značené trasy většinou znamená skákat po hrbolcích z mechu nebo zapadnout do promáčené půdy. Značení trasy je zde kvaltiní - červená barva na viditelných dřevěných kůlech. Místo na postavení stanu jsme si našli v kaldeře u jezer. Chvíli sice musíte hledat rovnou plochu bez drnů, ale nalézt lze.
Díky odlehlosti ostrova Corvo od ostatních Azorských ostrovů, zde nepotkáte moc turistů, vlastně jsme za celou dobu nepotkali nikoho. Obě jezírka (Caldeiräo a Cachimbo) v kaldeře sopky jsou sice bahnitá, ale koupat se v nich dá - vyzkoušeno. Kolem obou jezer vede značená cesta, takže si je můžete obejít. Při stanování u jezer v létě počítejte s nálety hejn komárů. Naprostý klid, odlehlost od turistického centra Azor a skvělé výhledy na kalderu sopky a ostatní ostrovy za těch pár komářích štípanců stojí.
Na nejvyšší vrchol ostrova je Morro dos Homens 719 m n. m., který celou dobu v kaldeře sopky budete mít na očích, nevede na něj žádná značená cesta. Výstup na vrchol není oficiálně povolený (museli byste se brodit mnoha mokřinami a pošlapat vzácné mechy).
Druhý den jsme rychle zabalili stany, a vydali se stejnou cestou zpátky do Vila do Corvo. Jen cca v polovině cesty po silnici od vyhlídky Monte Gordo jsme si cestu zkrátili přes pole s mnoha malými zídkami, které jsou na Azorech ve volné přírodě všude. V 11 hodin dopoledne nám už letěl spoj na ostrov Flores, kde jsme pokračovali v našich trecích po Azorech. Cestu od jezer v kaldeře lze na letiště zvládnout rychlou chůzí za 2,5 hodiny.
Trasa vede ze začátku po asfaltové silnici (z Vila do Corvo až na vrchol Monte Gordo 540 m n. m.). Odtud pak vede cesta ve volné přírodě po polních cestách, občas bahnitých. Mimo značenou trasu se nevyplatí chodit, můžete zapadnout do bahna. Nejsou zde žádné technicky problematické úseky. Jelikož na trase není žádná chata, tak vše nesete s sebou (jídlo, stan, spacák, oblečení) - to může obtížnost v závislosti na váze Vašeho batohu zvýšit. Trek v pohodě zvládnou i menší děti nebo psi.
Na samotném treku není možnost doplnění vody. Není zde žádná chata. U jezer, i cestou po silnici k vyhlídce Monte Gordo, je sice vody dostatek, ale všude je bahno a spousta pasoucích se krav. Voda zde bude zřejmě kontaminovaná kravským trusem - určitě nedoporučujeme k pití. V nouzi leda po důkladné filtraci pomocí tablet nebo kvalitního filtru. Na osobu jsme na celý trek měli cca 3 litry vody, kterou jsme si nesli s sebou.
Se spaním ve stanu není na Azorech žádný problém. Postavili jsme si vždycky stan tam, kde jsme chtěli - na tomto treku přímo u jezera Caldeiräo v kaldeře sopky. Sice chvíli musíte hledat rovnou a nepromáčenou půdu, ale vždy se něco najde. Jestli je na Azorách oficiálně povolené stanovat ve volné přírodě nevíme, ale nikde žádné cedule se zákazem nebyli, takže jsme to neřešili. Jediným problémem byli hejna komárů.
Z vyhlídky Monte Gordo jsou krásné výhledy na celou kalderu bývalé sopky. Jihozápadním směrem pak uvidíte nejvyšší vrchol ostrova Corvo, Morro dos Homens 719 m n. m., kousek od něj pak Estreitinho 697 m n. m. - na oba vrcholy nevede žádná oficiální cesta.
Na tomto treku žádné objektivní nebezpeční nehrozí. Nejsou zde žádná divoká zvířata, kromě všudy přítomných krav, které ovšem nejsou hrozbou. Cesty jsou dobře schůdné, nejsou zde žádné technicky obtížné úseky. Nedoporučujeme chodit zcela mimo značené cesty, respektive dávat pozor na mořkiny, kde byste mohli zapadnout. Nejedná se nebezpečné bažiny, ale spíš mokřady, kde si promáčíte obuv.
Při plánování túry na ostrovu Corvo vám může přijít vhod webová kamera největšího města ostrova s letištem - Villa do Corvo:
Až budete plánovat dopravu na ostrov Flores, nebo jiný ostrov na Azorech, mohou se vám hodit tyto linky na aerolinky nebo lodní dopravu:
SATA aerolinky
TAP aerolinky
Atlanticoline
Jídlo je nutné mít kompletně s sebou. Na trase nenajdete žádnou restauraci nebo chatu. Měli jsme s sebou vařiče a balené potraviny. Jídlo je možné dokoupit u nástupu na trasu ve vesnici Vila do Corvo, kde je menší obchod se smíšeným zbožím. Ve dvou barech u letiště si pak můžete dát točené pivo (cca 2 eura), ale teplé jídlo Vám zde nepřipraví.
Symbolem Azorských ostrovů jsou všude hojně a divoce rostoucí hortenzie, které kvetou od jara do konce července. Při našem cestování po Azorách jsme si jako hlavní symboly ostrovů určili právě hortenzie, silný vítr, komáry a na většině míst liduprázdnost.
Azorské ostrovy, stejně jako Kapverdské ostrovy, jsou součástí Makaronézie, souboru sopečných souostroví táhnoucích se právě od Azor dále k jihu.
Další podrobné informace o Azorských ostrovech najdete v pořadu ČT Cestománie.