Lavantálské Alpy / Rakousko
Jaro
13. 06. 2021
↑ 935 m
↓ 935 m
14.5 km
6 hod.
max. 2396 m n.m.
min. 1607 m n.m.
Parkoviště u chaty Waldheimhütte na konci silnice z obce Sankt Anna am Lavantegg. Parkoviště je ve výšcce cca 1 600 m n.m., poplatek za auto je 2 Eura za den.
Po večerním příjezdu jsme noc strávili ve stanech u auta. Předpověď počasí vyšla přesně a celou noc pršelo. Ráno však déšť zmizel a mraky se začaly pomalu ale jistě protrhávat.
Od parkoviště jsme se vydali po široké cestě k horám. Díky vysoko položenému parkovišti se výhledy otevíraly takřka okamžitě. Nicméně první část cesty vede ještě lesem. Po široké cestě jsme tak mírně stoupali až k rozcestí Türkenkreuz. Zde jsme odbočili na úzkou stezku, která klesla k potoku. Od něj jsme opět začali stoupat po široké cestě. Postupně zmizely poslední stromy a my jsme pokračovali k jezeru Wildsee. K němu je nutné vystoupat prudším svahem, ve kterém je vyšlapaná stezka. U jezera jsme si dopřáli odpočinek. Zároveň jsme poprvé pocítili silný vítr, který nás poté doprovázel celou cestu.
Od jezera jsme vystoupali na široký hřeben. Zde se otevřely výhledy na jih na slovinské alpy, včetně Triglavu. Po hřebeni jsme pokračovali na horu Fuchskogel. Z něj je krásný výhled na horu Zirbitzkogel, ale i poprvé byly vidět takřka celé Nízké Taury. Pokračovali jsme dál po krásném hřebeni a poté jsme po stezce vystoupali na horu Zirbitzkogel 2 396 m n.m. Jelikož se jedná o nejvyšší horu pohoří byly výhledy na všechny strany skvělé. Protože stále fučel šílený vítr, stáhli jsme se na jedno pivko do chaty Zirbitzkogel Schutzhaus.
Po odpočinku jsme začali klesat zpět. Od chaty vede široká, ale prudká cesta. Po ní jezdí terénní auta a zásobují chatu. V serpentinách jsme sešli na rovnou část hřebene. Pokračovali jsme přímou cestou směrem k parkovišti. Po rovnější pasáži následoval opět prudší sestup po širokém hřebeni. Nakonec jsme se napojili na širokou cestu. Po ní jsme se krásným borovicovým lesem vrátili zpět k autu u chaty.
Technicky jednoduchý trek. Klasický choďák. Díky vysoce položenému parkovišti je i celkové převýšení na Alpy poměrně malé. Výstupy ani sestupy nejsou nijak prudké, vždy se jde po vyšlapaných stezkách, nebo širokých hřebenech. Trasa je ideální pro psy, zvládnou ji i větší děti.
Poprvé jsme se osvěžili z potoků pod jezerem Wildsee. Na vrcholu Zirbitzkogelu je horská chata Zirbitzkogel Schutzhaus. Zde jsme si dali i pivko. Jinak jsme měli cca 1,5 litru vody na osobu.
Ubytování je možné v chaty Zirbitzkogel Schutzhaus na vrcholu hory nebo v chatě Waldheimhütte, u které jsme nechali auto.
Na trase jsme vystoupali na Fuchskogel 2 214 m n.m. a Zirbitzkogel 2 396 m n.n. To je zároveň nejvyšší vrchol celých Lavantálských Alp. Z vrcholu jsou vidět slovinské i italské alpy, Nízké i Vysoké Taury a další pohoří.
Trasa je velmi jednoduchá. Nejsou zde žádná exponovaná místa. Hřebeny jsou široké, nejprudší je asi stezka na vrchol hory Zirbitzkogel. Ale i zde se jde po dobře vyšlapaném chodníku. Vrcholy jsou také široké, žádné nebezpečí pádu nehrozí. A v případě hrozící bouřky je možné se schovat na chatě u vrcholu.
Určitě vaří v chatě Zirbitzkogel Schutzhaus i v chatě Waldheimhütte. My měli vlastní zásoby a na chatě jsme si dali jen pivo.