Urho Kekkonen / Finsko
Zima
13. 03. - 14. 03. 2013
↑ 679 m
↓ 679 m
21.6 km
2 dny
max. 290 m n.m.
min. 470 m n.m.
Parkoviště v turistickém centru Kiilopää. To leží na odbočce ze silnice E75 na severu Finska.
Do turistického centra Kiilopää jsme dojeli v dopoledních hodinách. Počasí nebylo zrovna ideální, hustě sněžilo. To nás ale neodradilo a vyrazili jsme na pochod. Od parkoviště vede běžkařská trasa, kolem které jsme pokračovali. Nejprve jsme ve vánici vystoupali na hřeben hory Kiilopää. Poté následoval mírný sestup do údolí, ve kterém tečou v letním období potoky. My jsme měli samozřejmě vše pod sněhem. V údolí jsme odbočili doprava a po značené cestě jsme pokračovali horským údolím. Počasí se postupně umoudřilo a mohli jsme si tak vychutnávat výhledy na okolní krajinu posetou zakrslými bžízkami.
Nakonec jsme došli do hlubšího údolí jezera Rautulampi. Na konci tohoto jezera je i srub stejného jména, který jsme využili k přespání. Vybavení bylo výborné, nechyběly ani plynové bomby a vařič. Navíc u srubu byl nezamrzlý potok, takže jsme nemuseli rozpouštět sníh na vodu. Nakonec s námi přespali ve srubu i místní běžkaři.
Ráno bylo jako vymalované, jen krapet mrazivé. Po bohaté snídani jsme vyrazili se sněžnicemi opět na cestu. Hned za jezerem jsme se stočili doprava a začali jsme stoupat na horský hřeben. Otevřely se nám i nádherné výhledy na nejvyšší horu Národního parku Urho Kekkonen - Sokosti.
Vystoupali jsme na hřeben Raututunturit a pokračovali po širokých pláních na hřeben Niilanpää. Pod námi bylo vidět i údolí se srubem Rautulampi. Po hřebeni jsme pokračovali směrem k turistickému centru Kiilopää. Po asi pěti kilometrech jsme z hřebene sešli a napojili se na běžkařské trasy, podél kterých jsme postupně sešli zpět do Kiilopää.
Technicky nenáročný trek v zimních podmínkách. Převýšení je minimální. Jediný problém je zimní finské počasí. To znamená třeskuté mrazy a poctivé vánice. To samozřejmě ztěžuje cestu a je nutné se na to dobře připravit. Není vyjimka, že v noci klesají teploty pod - 30 stupňů.
V zimně je většina vody pod sněhem. Je nutné si vzít zásoby s sebou. I přes poctivé zimní počasí byl u srubu Rautlampi, kde jsme strávili noc, tekoucí potok. Jinak je možné roztopit sníh na plynových vařičích ve srubu.
V polovině trasy se nachází srub Ratulumpi, ve kterém jsme strávili noc. Srub je výborně vybavený i na zimní podmínky. Takovýchto srubů je po Národního parku Urho Kekkonen několik. Všechny jsou zdarma.
Trasa vede jen přes hřebeny, po cestě nejsou žádné vrcholy. Je možné vidět nejvyšší horu Národního parku Urho Kekkonen - Sokosti.
V zimních podmínkách je největší nebezpečí počasí a velmi nízké teploty. Ty klesají v noci i pod - 30 stupňů. Při špatné viditelnosti může být problém i orientace, zvláště na širokých hřebenech, kde nejsou žádné záchytné body pro orientaci. Jinak je trek fyzicky nenáročný, převýšení je minimální.
Po cestě není žáná chata, kde by bylo občerstvení (pouze sruby k přespání). Proto je nutné mít veškeré zásoby sebou. Je možné si vařit na plynových vařičích ve srubech.
Národní park Urho Kekkonen je jedna z největších chráněných oblastí ve Finsku. Název nese po bývalém finském prezidentovi, který byl nejdéle sloužícím prezidentem Finska a patří také mezi nejoblíbenější finské politiky.
Kondice
Hobby sportovci, důchodci ve špičkové kondici, dospívající mládež v dobré kondici.
Nastoupané metry
1 000 - 1 500 m za den
Charakteristika
Možnost exponovaných úseků s řetězy (pro zkušeného vysokohorského turistu bez nutnosti jištění). Pohyb po sněhu, nutnost jistoty chůze v kamenitém terénu.