4 denní trek kolem hory Ausangate v Andách v Peru

Vysokohorská turistika s výhledy na duhovou horu v Peru

Nástupní místo

Při plánování našeho třítýdenního pobytu v Peru jsme se rozhodli absolvovat čtyřdenní trek okolo šestitisícové hory Ausangate. Z Cuzca jsme se přemístili autobusem do Tinky, kde jsme se naobědvali. Odtud jsme se pak nechali dovézt autem do Pacchanty, protože je ta cesta nezáživná. Je široká, prašná a jezdí po ní auta. Za těch pár Solů to stálo.  
 

Popis treku

1. den

V Pacchaně si nejdřív užíváme horké prameny v místních baňos. Voda je opravdu hodně horká, ale dá se naředit. Je tu ještě možnost nakoupit nějaké drobnosti, ale restauraci jsme neviděli. Pak se vydáváme po vyšlapané cestě k Ausangate.

Počasí je ideální, což je vidět z fotografií. Cesta je dobře viditelná a pomáhají nám i mapy v mobilu. Jdeme sami. Nikde ani noha od té doby, co jsme vyšli. Po zhruba sedmi kilometrech stavíme stan a uléháme. Nadmořská výška se hlásí. Spíme zhruba ve 4 550 m n. m. a nad hlavou máme Jižní kříž.
 

2. den

Po krátké snídani pokračujeme ve stoupání. Překračujeme sedlo Campa 5 076 m n. m., kde po levé ruce máme vrchol Puka Punta 5 600 m n. m. a po pravé Campa 5 500 m n. m. Po deseti kilometrech stavíme stan ve výšce 4 600 m n. m. Dnešní stoupání bylo 470 m délka 11km.
 

3. den

Překračujeme sedlo Palomani 5 200 m a stanujeme opět ve výšce 4 600 m. V nohách máme asi 14 km, stoupání 650 m.
 

4. den

Dnešní den odbočujeme z hlavní trasy okolo Ausangate směrem k Duhové hoře Vinikunka. Míjíme Anantapata Tambo, kde je možnost stanovat a vydáváme se přes sedlo Huasacocha k jezírku, kde nikdo nikde není. Tentokrát stavíme stan ve výšce vyšší, nežli je vrchol Mont Blanku - 4 860 m n. m.
 

5. den

Hned ráno se vydáváme k duhové hoře Montaña de Colores 5 200 m n. m. Už z dálky je vidět, jak tam míří čtyřkolky s klienty a spousty turistů. Jde o turistickou atrakci.

Stoupáme na vrchol Vinikunka 5.036m a fotíme duhovou horu, která je opravdu velmi fotogenická. Pak už jen rychle mizíme cestou dolů směrem k silnici. Po ní jdeme ještě jaký kus cesty k bráně, chytáme stopa do Sicuani.
 

Náročnost

Středně těžký trek ve vysoké nadmořské výšce. Stezka je vyšlapaná, lehce rozpoznatelná. S pomocí mapy.cz se nedá zabloudit.  
 

Dostupnost vody

Během celého čtyřdenního treku jsme vždy filtrovali vodu z potůčků a po převaření pili bez následků.  
 

Možnosti přespání

Spali jsme výhradně ve vlastním lehkém stanu.  

Vrcholy

Nejvyšší bod celého treku bylo sedlo Palomani 5 200 m n. m.
 

Nebezpečí

Na treku jsme byli vlastně celou dobu sami dva. Výjimečně jsme potkali někoho dalšího. Dát si pozor snad jen na některé agresívní hlídací psy. Neodhánět je řvaním, nebo hůlkou. Stačí se sehnout pro kámen a už utíkají pryč.  
 

Jídlo

Jídlo jsme měli své - dehydrované Mountain food, které jsme si vařili z vody nabrané cestou. Vodu jsme filtrovali a vždy převařili, protože okolo bylo spousta lam a alpak.  

Zajímavosti

Tento trek se prý obvykle chodí opačným směrem. Věřím, že může být zajímavější si užít horké prameny na závěr treku, místo na začátku. Ani dnes bych ale směr neměnil.