Letní přechod pohoří Suhard v rumunských Karpatech

Krásná hřebenová túra liduprázdného pohoří Suhard

Nástupní místo

Trek jsme začali v lázeňském městečku Vatra Dornei, do kterého jsme přijeli vlakem. Z města vede značená cesta do hor.
 

Popis treku

1. den

Přechod pohoří Suhard jsme začali v lázeňském městečku Vatra Dornei. Sem jsme se dojeli vlakem v pozdě odpoledne. V místním obchůdku jsme ještě doplnili zásoby a poté jsem konečně vyrazili do hor. Z městečka vede značená cesta. Po ní jsme začali ihned prudce stoupat. Nejprve lesem, ale brzy jsme se dostali na pastviny. Širokou cestou jsme pokračovali skrz další les a na pastvinách za lesem jsme se rozhodli, že zde přespíme. Stany jsme postavili kousek od cesty.
 

2. den

Druhý den jsme začali poctivou snídaní, při které nás navštívilo stádo krav. Ale obešlo se to bez konfliktu. Poté jsme vyrazili do centrální části pohoří Suhard. Cesta byla dobře zřetelná i značená a vedla nás směrem k hoře M. Livada. Tuto horu jsme naštěstí podešli po cestě lesem a vyhnuli se tak strmému výstupu na ni. Dál jsme pokračovali po loukách kolem několika salaší. Vystoupali jsme na horu M. Tarnita 1 542 m n. m. a pokračovali dál do středu pohoří Suhard. Cesta se střídala lesem a po loukách. Minuli jsme další salaše Cabana pastorala Recele a přes horu Vf. Batca Tarsului jsme došli pod horu M. Sveitaria 1 582 m n. m. Zde jsme se rozhodli postavit stany a strávili jsme zde druhou noc.
 

3. den

Ráno jsme se opět napojili na cestu a pokračovali dál. Nejprve jsme šli po loukách. Poté jsme se však vnořili do hlubokého lesa. Zde nás potkal velký probém. Proti nám šlo totiž obrovské stádo ovcí. A samozřejmě ho vedlo několik ostrých ovčáckých psů. Na poslední chvíli jsme před nimi prchli na vyvýšené místo nad cestou, ale bylo to o fous. Jakmile stádo přešlo, pokračovali jsme lesní cestou. Dostali jsme se do sedla, ze kterého jsme začli stoupat po loukách vzhůru. Nejprve se šlo dobře, ale ve vyšších partiích jsme se dostali do pásma kosodřeviny, což byl v obrovském vedru dost nepříjemný pochod. Nakonec nás stezka přivedla na vrchol hory Vf. Pietrale Rosii 1 773 m n. m.

Z vrcholu jsme krásně viděli nejvyšší horu pohoří Vf. Omu 1 932 m n. m. a také cestu, kterou jsme měli pokračovat dál. Nejprve jsme však museli opět bojovat s kosodřevinou. Po několika desítkách metrů konečně skončila a my se napojili na krásnou cestu, která vedla pod nejvyšší horou. Nakonec jsme výstup na ni vynechali. Byli jsme líní a bylo fakt vedro. Nyní byla cesta už pohoda, krásné výhledy, louky a takřka žádné převýšení. Po několika kilometrech jsme došli až na samý konec pohoří Suhard. Pod námi již bylo sedlo Rotunda a naproti nám pohoří Rodna. Náš další cíl. Proto jsme na loukách postavili stany. Navíc jsme našli i pramen vody. A užili jsme si poslední večer v pohoří Suhard. Druhý den jsme jen sešli do sedla Rotunda a pak již nás čekal další hřebenový trek v pohoří Rodna.
 

Náročnost

Krásný přechod liduprázdného pohoří. Trek není technicky náročný, celou dobu se jde po značených cestách. Jde se na těžko, v pohoří opravdu nenarazíte na žádnou chatu, pouze na salaše. Orientace je bez problémů, cesty jsou poměrně dobře značené.
 

Dostupnost vody

Vodu je nutné dokoupit hned na začátku treku. Další možnosti byly prameny u salaší, kolem kterých jsme šli. Každý den jsme tak měli čerstvou vodu.
 

Možnosti přespání

První noc jsme strávili na prvních loukách nad lázeňským městečkem Vatra Dornei. Druhou noc jsme přespali na loukách pod horou M. Sveitaria a poslední noc jsme spali na loukách nad sedlem Rotunda.
 

Vrcholy

Po cestě jsme vystoupali na hory M. Tarnita 1 542 m n. m., M. Sveitaria 1 582 m n. m. a Pietrale Rosii 1 773 m n. m. Z pohoří jsou krásné výhledy na vedlejší pohoří Rodna.
 

Nebezpečí

Technicky je trek naprosto bez problémů. Jde se po lesních nebo polních cestách, případně stezkách v kosodřevině. Hlavní problém jsou však ovčáčtí psi. My jsme s nimi měli 2x velký problém, kdy na nás útočili. Bačové to měli spíš jako zábavu, ale nám do smíchu nebylo. Tyto hory jsou plné stád ovcí a dobytka a tudíž určitě narazíte i na hlídací psi. Je dobré mít teleskopické hole, nebo prostě nějaký klacek na odhánění psů.
 

Jídlo

Na trase není žádná chata, tak je nutné mít veškeré zásoby jídla sebou. Vařili jsme si na plynových vařičích.
 

Zajímavosti

Pohoří Suhard je stále ještě nedotčené civilizací. Doporučujeme vzít si krabičky cigaret, ikdyž nekouříte. Místní bačové mají asi nedostatek a pokaždé, když jsme nějakého potkali, ihned nás prosil o cigarety.