Hochschwab / Rakousko
Jaro
01. 06. 2025
↑ 829 m
↓ 829 m
8.0 km
6 hod.
max. 2018 m n.m.
min. 1134 m n.m.
Parkoviště v silničním sedle Präbichl. Parkoviště je bezplatné a velmi prostorné.
Po večerním příjezdu do sedla Präbichl jsme strávili noc v autě. Počasí bylo krásné, takže jsme si užívali výhledy na okolní hory, hlavně masiv hory Eisnenerzer Reichenstein. Ráno jsme však museli vstávat velmi brzy, protože předpověď počasí byla jasná. Bouřky hned po obědě.
Vyrazili jsme tedy brzy a po značené široké cestě jsme stoupali do horského kotle pod horou Polster. Brzy jsme opustili les a po cestě postupně nabírali výšku. Cesta se stáčí k chatě Leobner Hütte, kde jsme prudce zatočili a došli jsme do horského sedla Hirscheggsattel. Až sem se jednalo o velmi jednoduchou túru. Další část cesty však měla úplně jiné parametry. Už značka na ukazateli na horu TAC Spitze má černé značení, tudíž obtížná.
Ze sedla jsme takřka ihned přešli do kamenitého terénu. Místy jsme stoupali v nepříjemné kamenné suti, části výstupu byly zase po pevnější skále. Zároveň se začaly otevírat fantastické výhledy na okolní hory. Nakonec jsme vystoupali na široký skalnatý hřeben, ze kterého jsme již viděli vrchol hory TAC Spitze. A na první pohled bylo jasné, že to bude nejnáročnější úsek cesty.
Došli jsme k úpatí skály a část výpravy si nasadila ferratový set. Na vrchol totiž vede jištěná cesta obtížnosti A+. Ferrata není těžká a je zde vlastně jen jeden náročnější úsek - kolmé lezení. Po úspěšném zdolání krátké ferraty jsme došli na vrchol. Výhledy jsou opravdu skvělé. Jako na dlani máte pohoří Hochschwab, Ennstálské Alpy, Nízké Taury, ale i vzdálenější Totes Gebirge. Proto jsme na vrcholu zůstali delší dobu. Nakonec nás ale očekávané bouřky přeci jen donutily vyrazit zpět.
Do sedla Präbichl jsme šli v podstatě po stejné cestě jako výstup, jen jsme si cestu zkrátili od chaty Leobner Hütte. Zde jsme se spustili do údolí po vyšlapaném chodníku podél nákladní lanovky. Dole v horském kotli jsme se napojili na širokou cestu a po ní se vrátili včas k autu. První kapky začaly padat, když jsme opouštěli sedlo Präbichl.
Většina trasy je klasický alpský trek, který je veden po cestách nebo horských stezkách. Druhá část trasy vede v kamenitém a suťovitém terénu. I zde se jedná o klasický choďák, jen je prudší. Poslední metry na samotný vrchol jsou však již o lezení. Je zde ferrata obtížnosti A+. Zdatný turista to zvládne i bez jištění, samozřejmě doporučuji ferratový set. Výstup je totiž veden i v krátké, ale kolmé stěně.
Na trase je chata Leobner Hütte, kousek od sedla Hirscheggsattel je pramen. I tak jsme měli cca 1,5 litru vody na osobu.
Noc jsme strávili v autě, ale v okolí sedla Präbichl je dostatek ubytovacích možností, případně v městě Eisenerz.
Vrchol TAC Spitze 2 019 m n.m. nabízí skvělé výhledy na Hochschwab, Ennstálské Alpy, Nízké Taury a další.
Jednoznačně technicky nejnáročnější a tudíž i nejnebezpečnější je závěrečný výstup po skále na vrchol. Jde se čistě po skále, proto je zde instalována krátká ferrata. Opravdu náročnější je úsek asi 10 metrů kolmého lezení po skále. I samotný vrchol je velmi úzký, lepší místo k odpočinku je kousek pod vrcholem. Zbytek trasy je v podstatě bez problémů. První část stoupání ze sedla Präbichl je velmi pohodlná, po široké cestě. Druhá část je ve skalním terénu. Zde jsou nepříjemná suťová pole, kdy se kameny při výstupu stále pohybují a sypou se.
Na trase je chata Leobner Hütte. Nám stačila svačina, tyčinky atd.