Náročný trek přes horu Planspitze v N.P. Gesäuse

Výstup na Planspitze přes Wasserfallweg, nejstarší rakouskou zajištěnou cestu

Nástupní místo

Parkoviště u Kummerbrücke, cca 6 km od Hieflau. Placené (7 €/den v roce 2026, automat bere i karty).
 

Popis treku

Auto nechávám na parkovišti u Kummerbrücke (placené, 2026: 7 € na den). Nad Gesäusestrasse, silnicí mezi Hieflau a Admontem, se vypínají téměř kolmé stěny hor Národního parku Gesäuse. Přímo od parkoviště u mostu Kummerbrücke vychází značená trasa známá jako Wasserfallweg (Wasserfall = vodopád). Jedná se prý o nejstarší zajištěnou trasu v Rakousku, vyznačenou roku 1891 spolkem Wiener Alpiner Gesselschaft. Nejde o klasickou ferratu, ale o velmi strmou stezku s technickými prvky (lana, žebříky), která na krátké vzdálenosti překonává převýšení cca 900 metrů.

Od parkoviště je to ještě pár set metrů rovně lesní pěšinou podél řeky Enns (Enže), pak stezka zahne kolmo k asi padesátimetrovému vodopádu. Pod vodopádem se přechází potok a dál pak cesta vede pod stěnou a úzkými traverzy stále strmě nahoru. Na několika místech jsou jistící prvky – pevné chyty, lana, kovové stupy, žebříky. Stezka není vysloveně vzdušná, stále se pohybujete v lese, ale na několika místech jsou hluboké pohledy do údolí, které mohou zamotat hlavu. Asi v polovině trasy je odpočinkové místo s pamětní deskou. Z lavičky tu můžete obdivovat hory Grosser a Kleiner Buchstein, Tieflimauer a Tamischbachturm na druhé straně údolí. Nejobtížnější místo je kousek za odpočinkem, téměř kolmá spára nahoru, zakončená úzkým žebříkem. Není ale čeho se bát, jištění je spolehlivé a někde dokonce po obou stranách. Ferratový set není nutný, kdo ale chce mít jistotu, ať ho raději použije.

Od dřevěné sošky Madonky se cesta narovnává a stoupá už jen mírně k rozcestí. Rovně se jde na chatu Hesshütte, vpravo je odbočka na horu Planspitze. V tuto chvíli máte za sebou cca 900 metrů převýšení, polovinu z celé trasy. Pokud se vydáte doprava na Planspitze, další hodina je poněkud nezáživná – les, paseka, kleč, louka, kleč. Dupák 500 výškových metrů nahoru, výhledy všehovšudy žádné, za zády fádní zalesněný hřbet Hochzinödlu. A pak to přijde - stojíte ve 2000 m na hraně Planspitze a koukáte rovně dolů pod sebe, 1500 metrů padák do údolí, kde teče řeka, po silnici jezdí malinkatá autíčka a po železnici nákladní vláčky jak v modelovém světě. A nad tím moře hor – Ennstalské Alpy, za nimi Totes Gebirge, Pyhrgas, Grimming, Haller Mauern, na východ Hochschwab, za Hochzinödlem vykukuje špička Lugaueru. A hlavně nejvyšší hora Ennstalu – Hochtor (2369 m).

Přírodní síly zformovaly severní stěnu Hochtor i Planspitze do rovnoběžných vrás, které ubíhají šikmo vzhůru k modrému nebi, nádherný pohled. Konečně je také vidět vrchol Planspitze (2114 m). Zdá se být na dosah, ale stezka ještě traverzuje po trávě a menších skalkách, jsou tu i další jištěné úseky (náročnost A/B). Na vrcholu Planspitze jsou hned dva vrcholové kříže a otevřený pohled na severní stranu Hochtor a hor Ödsteingruppe za ním. Je vidět i sestupovka k Hesshütte.

Po dostatečném odpočinku se vydávám dolů. Cesta vypadala z výšky pohodově, ale zas tak jednoduché to není. Pod vrcholem je ještě několik jištěných a strmých úseků. Za odbočkou k sedlu Peternscharte sice cesta klesá pomaleji, ale přidají se plotny vápencových škrapů a kořeny kleče. Na chatu Hesshütte je to ještě asi hodina cesty. Na Hesshütte vaří klasickou horskou kuchyni, je možné tu přenocovat. Pod chatou je pramen.

Od chaty vychází cesta směrem na vesnici Johnsbach. Po několika stech metrech ale odbočuji doleva a stoupám k cestu Sulzkarhund (1822 m). V sedle je odpočinek u dřevěného křížku a krásný výhled do údolí Sulzkaralm. V červnu je údolí sytě zelené, rozkvétají tu tisíce květin, pasou se krávy, alpská idyla. Sestup do údolí je travnatý a pohodový. Nad lesem je malá salaš, kde je možné se občerstvit a u pramene doplnit vodu. Do údolí jsou to pak asi 2 hodiny po lesních cestách a podél kaskádujícího potoka. Vyjdete na silnici, zpět na parkoviště je to asi 20 minut pěšky, nebo zvednete palec, Rakušáci většinou horské turisty svezou.
 

Náročnost

Náročnější, ale krásná trasa v Národním parku Gesäuse. Rozmanitý terén - zajištěná cesta, lesní pěšiny, alpské louky i skály. Možné rozdělit nadvakrát s přespáním na Hesshütte, nebo v Johnsbachu. Wasserfallweg značena jako černá (nejnáročnější) turistická trasa. Od parkoviště až po Hesshütte počítejte s obtížnějšími místy , kde je nutné občas použít i ruce. Jištěné úseky - fixní lana, žebříky, stupy. Za Hesshütte pak už klasický alpský choďák - louky, almy, Forststrassen.
 

Dostupnost vody

Wasserfallweg je na potoku, pak až Hesshütte (chata + pramen), Sulzkaralm (občerstvení, prameny), pak potok.
 

Možnosti přespání

Chata Hesshütte na trase, nebo v údolí.
 

Vrcholy

Výstup na Planspitze 2 114 m n.m. nabízí výhledy na Ennstalské Alpy, Totes Gebirge, Gesäuse, Hochschwab a další.
 

Nebezpečí

Trasa je mezi Wasserfallweg a Hesshütte značena jako nejobtížnější turistická trasa. Je ale chozená a jištění je ve velmi dobrém stavu. Trasa je vhodná spíš pro zkušenějsí turisty.
 

Jídlo

Jídlo s sebou, teplou kuchyni nabízí chata Hesshütte.