Výstup na hory Mugel a Rosseck v Levanttalských Alpách

Trek ve východní části pohoří Gleinalpe

Nástupní místo

Na Mugel vede více tras - vlakem do Niklasdorf, nebo Leoben. Autem lesní parkoviště v Niklasdorfgraben, nebo pod Kirlalm.
 

Popis treku

Cestuji tentokrát vlakem. Okresní město Bruck an der Mur je významný železniční uzel na trati mezi Vídní a Grazem, dostupnost rychlíkem cca 3 hodiny z Brna, 6 hodin z Prahy. Autem to trvá stejně. Z Brucku odjíždím osobním vlakem směr Judenburg, vystupuju hned na další zastávce Niklasdorf.

Na Mugel (1630 m) vede více značených tras a cyklotras. Nejvíce chozená je okružní trasa od severu, z parkovišť v cca 800 m.n.m., převýšení na vrchol 800 m. Z údolí od vlaku je to o cca 300 výškových metrů víc. Trasa rychle stoupá po severní odlesněné část kopce - almu Ochsenstall. V půlce dubna tu kvetou tisíce bílých krokusů, svahy vypadají jako pocukrované. Od almu už je vidět vysílač Mugel Sender. Výhledy fantastické – východní pás Alp od Vídeňských Alp – Schneeberg, Raxalpe, Hochschwab, Eisenerzské Alpy, Seckauerské Taury, Gleinalpe a Zirbitzkogel. Přehlédnout jde skoro celý Murtal – údolí řeky Mury.

Od vysílače následuje už jen krátké stoupání k chatě Mugel Schutzhaus, otevřené celoročně. Z Mugelu se dá přejít na vedlejší, ještě o něco vyšší Rosseck (1664 m). Výhledy jsou z něj také krásné, hlavně na jih na Grazer Berglands – kopcovitou krajinu kolem Grazu. Markantní kopce na V a JV jsou Rennfeld, Hochlantsch-Rote Wand a domovská hora Grazu - Schöckl. Sestup z Rossecku směrem na Kirlalm považuji za nejkrásnější úsek cesty – střídání lesa a pastvin, výhledy na všechny strany.

V sedle pod Kleines Rosseck je menší chatka s pramenem a samoobslužným barem. Na louce nad chatou si můžete sebrat ještě jeden křížek vyvýšeniny Kleines Roßeck. Kirlalm s rozkvetlými třešněmi a výhledem na Eisenerzské Alpy působí až pohádkově idylicky. Od něj vede dál trasa po lesních a polních cestách směrem na Oberaich v údolí. Po zelených stráních jsou tu rozeseté statky a stará hospodářská stavení. Do Brucku se vracím pěšinou přes ostrov Murinsel. Mura zde protéká podél umělého kanálu Oberwasserkanal, na březích jsou kamenné plážičky a světlé lužní lesy. V Brucku stojí za zhlédnutí hlavní náměstí Koloman-Wallish Platz a pozůstatky hradu Landskron s hodinovou věží Uhrturm.
 

Náročnost

Loni na jaře mě nadchlo pohoří Gleinalpe u Grazu (Štýrského Hradce), podcelek Lavanttálských Alp. Travnaté oblé vrcholky, které dosahují necelých 2000 m.n.m., s širokými rozhledy a bez exponovaných úseků byly ideální na začátek sezóny. Ve východní části jsem nepotkala téměř žádné lidi a potěšila mě místní pamětihodnost – bílý horský kostelík Panny Marie Sněžné na Gleinalmu v 1600 m.n.m. Po roce jsem navštívila západní část mezi okresními městy Leoben a Bruck an der Mur. Tato oblast je turisticky dostupnější, ale klidné úseky a typickou krajinu horských luk a pastvin tu zažijete také.

 

Dostupnost vody

Občerstvení možné na Mugelschutzhas, nebo samoobslužný bar v sedle pod Kleines Rosseck.
 

Možnosti přespání

Na trase Mugel Schutzhaus, dostatek ubytování v údolí.
 

Vrcholy

Výstup na vrcholy Mugel a Rosseck nabízejí výhledy na východní pás Alp - Schneeberg, Raxy, Windberg, Hochschwab, Eisenerzer Alpen, Seckauer Alpen, Zitbitzkogel, Gleinalpe, Grazer Berglands.
 

Nebezpečí

Trasa je bezpečná, po Rosseck hodně chozená, sestup přes Kirlalm je klidnější. 
 

Jídlo

Mugel Schutzhaus na trase, v údolí dostatek restaurací a občerstvení v Leobenu a Brucku.
 

Zajímavosti

Pokud se budete vracet vlakem, doporučuju ještě dvouhodinovou zastávku mezi dvěma rychlíky v Semmeringu. Semmering Kurort je pro Rakušáky něco jako pro nás Karlovy Vary. Horské městečko s krásnými lázeňskými stavbami a vilami švýcarského typu. Semmering je pojem také pro železniční nadšence. Poznávacím znamením Semmeringu jsou kamenné železniční viadukty a tunely mezi skalami, kterými projíždí jeden vlak za druhým a nad nimiž se vypínají zasněžené hory – Raxalpe a Schneeberg. Kultovní je 20 Schilling Blick, vyhlídka, jejíž obrázek zdobil dvacetišilinkovou bankovku (šilink – rakouské peníze před zavedením Eura).