Mürzstegské Alpy / Rakousko
Podzim
06. 10. 2025
↑ 1599 m
↓ 1599 m
16.0 km
8 hod.
max. 1826 m n.m.
min. 710 m n.m.
Osada Hinternaßwald, bezplatné parkoviště.
Auto parkuji ve vesnici Hinternaßwald, která je východištěm turistických tras na Schneealm, Windberg a severní stranu Raxalpe. Už od parkoviště je vidět nejvyšší bod cesty hora Amaißbichl, nebo zde Ameisbühel. Nevím, jestli má název hory něco společného s mraveništěm (Ameise = mravenec, Bühel = kupa, kopec), ale kulatý kopec tak zdálky opravdu vypadá.
Od parkoviště odchází cesta hlubokým údolím Reißtal. Na konci údolí jsou vidět mohutné severní stěny Raxalpe. Za zdobenými dřevěnými domky odbočuje značená trasa přes potok a pak prudce stoupá lesem do kopce. Stoupání netrvá dlouho, následuje travers po široké lesní cestě kolem kopce Gamskogel. Na konci lesní cesty pak opět v serpentinách nahoru směr Karalm v cca 1400 m. Z vyhlídek po cestě je vidět protější kopec Großer Sonnleitstein. Na Karalmu je dřevěná chata a od něj pak už jen pár set metrů na hranici lesa a do sedla Ochsenboden (1909 m).
Tady už leží poprašek sněhu. Ve stínu jsou stromy zasněžené jak v zimní pohádce, na pasekách ale sníh na slunci rychle taje a uschlou trávu tu místy ještě zdobí fialové hořce. Z Ochsenboden je fantastický výhled na Heukuppe, nejvyšší horu Raxů. Kdo na Heukuppe stoupá oblíbenou cestou od jihu ze sedla Preiner Gscheid, neuvědomí si, jak mohutná hora opravdu je. Z tohoto pohledu opravdu nejde přirovnat Heukuppe ke kupce sena (Heu=seno). Severní stěny padají tisíc metrů dolů do údolí a jejich prudkost vzbuzuje respekt. Na rozdíl od travnatých strání na jihu a pohodového výstupu přes chatu Karl-Ludwig Haus a kostelík Raxkircherl vedou od severu na vrchol exponované zajištěné trasy.
Cesta se stáčí doprava a po chvíli stoupání je už vidět chata Lurgbauerhütte a za ní rozlehlý Schneealm, náhorní plošina vlnící se až k nejvyšší hoře Schneealpe Windbergu 1 903 m n. m. Tady už je bílo a vítr ufoukává sníh do hladkých ploten, které se ve slunci oslnivě lesknou. V
ýhledy jsou nádherné – na východě Schneeberg s bílou čepicí, na jihu Heukuppe, na západě Windberg a na severozápadě mohutné skalní stěny Mitterbergwand a Donnerwand. Na Ameisbühel je to už jen pár metrů výstupu. Ameisbühel nemá vrcholový kříž, kdo si chce pořídit vrcholové foto s křížem musí ještě za Lurgbauerhütte na kopec Schauerwand.
Z vrcholu mě brzy vyžene silný vítr. Po kamenité hraně pokračuju přímo po hřebeni dolů. Není to nebezpečné, ale při sněhu, nebo mokru se v kamenitém terénu hodí hole na podporu. Hřebenem prochází hranice Dolního Rakouska a Štýrska. Značení tu není, jen občas se objeví vybledlá značka, ale hranici udávají patníky a kovové tyče.
Není kde se splést, pěšina pokračuje po širším hřebeni přes terénní vlnky, mezi klečí a ošlehanými smrky. Vlevo je pěkný výhled na Mitterbergwand a Donnerwand, vpravo je ve slunci vidět do údolí Hinternasswaldu. Parádní je pohled zpět – Amaißbichl od severu je špičatá hora, v poledním slunci se její vrchol leskne jako ze skla, vítr na ní zvedá sněžné víry a modré nebe nad ní křižují letadla. Hodina a půl po hřebeni je asi nejhezčí úsek cesty.
V sedle Kreuzsattel pěšina odbočuje na louky Amaiswiese. Kousek po vrstevnici po Forststrasse a po chvíli opět do kopce po značené trase na Großer Sonnleitstein 1 639 m n. m. Tato hora bývá občas nazývána dolnorakouský Matterhorn, což je při pohledu od jihu nepochopitelné. Až po půlhodinovém výstupu lesem pochopíte proč.
Severní strana hory padá prudce dolů a vrchol tvoří ji špičaté skalky. Sonnleitstein je krásná vyhlídkovka – k Schneebergu, Raxům a Schneelmu se přidává i pohled na Hochschwab, Göller, Gippel, Ötscher a Ybbstálské Alpy. Ze Sonnensteinu je možné se vrátit po široké cestě Amaiswiesenstrasse, nebo prudším sestupem Frans Jonas Steig nejdříve přes louky a pak kaňonem Oselgraben. Rozcestník udává oběma směry 2,5 hodiny do údolí, což je trochu nadsazené, za necelé 2 hodiny jsem zpět na parkovišti.
Technicky nenáročný alpský choďák s převýšením. Na trase jsou dvě krásné vyhlídkové hory Amaißbichl a Grosser Sonnleitstein. Většina trasy vede po značených AV cestách.
Vodu s sebou, občerstvení možné v blízké obci Naßwald.
Možnost ubytování je na chatě Lurgbauerhütte, chaty na Schneealmu, nebo v údolí.
Výstup na vrcholy Ameisbühel (Amaißbichl) a Grosser Sonnleistein, výhledy na Schneeberg, Raxalpe, Windberg, Ybbstalské Alpy.
Na trase nejsou exponovaná místa. Jde se takřka stále po lesních nebo horských stezkách, nebo po alpských loukách.
V sezoně je možné občerstvení na chatě Lurgbauerhütte. Určitě je nutné mít i vlastní jídlo.
Kondice
Hobby sportovci, důchodci ve špičkové kondici, dospívající mládež v dobré kondici.
Nastoupané metry
1 000 - 1 500 m za den
Charakteristika
Možnost exponovaných úseků s řetězy (pro zkušeného vysokohorského turistu bez nutnosti jištění). Pohyb po sněhu, nutnost jistoty chůze v kamenitém terénu.