Poutní cesta nad jezerem Wolfgangsee

Trek po břehu jezera Wolfgangsee po poutních místech

Nástupní místo

Sankt Gilgen, nebo nedaleký Fürberg. V St. Gilgenu je většina parkovišť placených, jde o známou turistickou destinaci. Ve Fürbergu neplacené parkoviště.

 

Popis treku

Jezero Wolfgangsee a městečko Sankt Wolfgang a jsou pojmenovány po svatém Wolfgangovi, biskupovi z bavorského Regensburgu (Řezna), který v oblasti působil v 10. století. Do Sankt Wolfgang vede z Řezna přes 300 km dlouhá poutní cesta Wolfgangweg. Poslední etapa ze Sankt Gilgen přes horu Falkenstein prý patří k nejkrásnějším úsekům. Vyhlídky na modré jezero a okolní hory z ní dělají i pohodovou horskou tůru. Pěknou alternativou je návrat do Sankt Gilgenu některou z lodí, které pravidelně křižují jezero. Na trasu je možné vyrazit buď přímo ze Sankt Gilgen podél vody po Seepromenade, nebo cestu o něco zkrátit a začít v nedalekém Fürbergu, kde je přístaviště a neplacené parkoviště. Z Gilgenu počítejte na trasu cca 5 hodin, z Fürbergu 3 hodiny.

Od parkoviště vede značená turistická trasa, která kopíruje starou poutní trasu a novodobější křížovou cestu. Po několika stech metrech odbočujeme na rozcestníku směrem na „Gschma Platzl“, krásné vyhlídky několik set metrů nad modrou vodou jezera. Proti nám je dominanta této části jezera, hora Zwölferhorn (1521 m). Ve jméně je slyšitelná číslovka zwölf – dvanáct. Jako několik dalších kopců v německy mluvících zemích, byla hora pojmenována po poledním čase, kdy slunce stálo přímo nad ní. Po pravé ruce je široký výhled na Sankt Gilgen a salzburskou část jezera, po levé pak na tzv. Abersee (místní název Wolfgangsee) – hornorakouskou půlku jezera.

Pokračujeme po kraji skály dál směrem k Sankt Wolfgang. Vyhlídek je tu víc, jsou na nich většinou umístěny i lavičky, nebo dokonce pohodlná dřevěná lehátka. Na lavičkách jsou naučné tabule se zajímavostmi z regionu v němčině a angličtině. Za vyhlídkou Aberseeblick začínáme klesat zpět k poutní cestě. Tady stojí jedna z kapliček Wolfgangweg – Hackelwurfkapelle. Z tohoto místa měl prý svatý Wolfgang hodit svoji sekeru a v místě, kde dopadla postavit kostel. Sekera ale padla na skálu a Wolfgang musel poprosit ďábla o pomoc se stavbou a zaslíbit mu první duši, která do kostela vstoupí. Naštěstí prvním živáčkem v kostele nebyl poutník, ale vlk a ďábel vztekle odletěl. V kapli je vejčitý kámen, který když poutník třikrát otočí kolem své osy, tak se mu splní přání.

Od Hackelwurfkapelle se vracíme proti směru poutní cesty. Nedaleko je několik dalších kaplí – jako první Schafkapelle, kde jsou prý ve stěně otisky Wolfgangových dlaní. Ďábel tu chtěl zabránit poutníkům v cestě a zavalit průchod mezi skalami, Wolfgang ale roztáhl ruce a s pomocí Boží skálu udržel. Opodál na louce jsou dvě další kaple – Brunnkapelle s pramenem, kterým vytryskl ze skály, poté, co do ní Wolfgang uhodil holí a přímo pod stěnou Falkensteinu nalepený kostelík Falkenkenstein-Kirchlein s vytesanými poustevnami. Jako poslední míjíme kapli, kde hříšníci odkládají kámen na znamení pokání „Steine gegen Sünden“. Kamenů jsou tu už pěkné hromady.

Sestupujeme neznačenou pěšinou zpět k jezeru a ještě stavíme na skalnatém výběžku už níž nad jezerem. Jsou tu dva křížky a dva další příběhy. Nad vodou se tyčí bílý Hochzeitkreuz (Svatební kříž) z roku 1609. Podle legendy vdávala v zimě paní Marthe z Gilgenu svoji dceru. Den před svatbou se ale stalo neštěstí a její dům shořel. Marthe proklela Boha i celý svět, ale svatba se přesto měla konat, přímo na zamrzlém jezeře. Na ledě se hrálo, tančilo, veselilo, když tu náhle zamrzlá plocha praskla a svatební hosté, včetně paní Marthe se v ledové vodě utopili. Naživu zůstali je nastávající manželé a kapela, kteří zůstali na břehu. Poslední zastávkou je Ochsenkreuz (Volský kříž, z roku 1576) na ostrůvku Metzgerinsel (Řezníkův ostrov). I tady se odehrál napínavý příběh. Řezník vedl po protějším břehu jezera vola na porážku. Zvíře se splašilo a skočilo do jezera. Řezník nechtěl o vola přijít, chytil ho za ocas, ale vůl ho stáhl na hlubinu. Řezník neuměl plavat, držel se zoufale ocasu a vůl s ním plaval přes jezero. Nebohého řezníka nakonec zatáhl na ostrůvek pod Falkensteinem, kde řezník z vděčnosti nad svojí záchranou nechal později postavit malou kapličku.

Od Ochsenkreuz je to už jen pár set metrů zpět k parkovišti u Fürbergu. Kdo chce, může se vracet zpět podél vody po půvabné Seepromenade do Gilgenu. Do centra s malebným farním kostelem, radnicí a typickými malovanými domy je to asi jedna hodina. Za zmínku ještě stojí další dvě pamětihodnosti – Mozarthaus, rodný dům Mozartovy matky, kde je dnes muzeum, a lanová dráha Zwölferhorn Seilbahn, která během několika minut překonává výšku tisíce metrů na vrchol hory Zwölferhorn. Původní lanovka byla postavena v 50. letech 20. století, v roce 2020 ale byla přestavěna na moderní provoz.
 

Náročnost

Jedná se o poslední etapu poutní cesty Wolfgangsweg. Trasa vede po značených trasách, nejsou nebezpečné úseky. Zvládne i dítě zvyklé chodit po horách. Trasu zpestřují naučné tabule s příběhy a legendami z okolí.
 

Dostupnost vody

Sankt Gilgen restaurace a obchody, Fürberg restaurace, kiosek. Mimo sezonu ale nebylo otevřeno.
 

Možnosti přespání

Turistická oblast, dostatek možností od kempů až po luxusní hotely.
 

Vrcholy

Trasa vede přes skalnatý výběžek Falkenstein nad Wolfgangsee. Falkenstein je předhůří Schafbergu, hory se zubačkou. Výhledy na hory Solné Komory - Katrin a Rosskopf nad Bad Ischlem, špičatý Rinnkogel, Sparber, nad Sankt Gilgenem Zwölferhorn a kolmá skála Plombergsteinu.
 

Nebezpečí

Trasa vede většinou po značených trasách, není nebezpečná.
 

Jídlo

Jídlo na začátku cesty, mimo sezonu není moc otevřených míst.