Betická Kordillera / Španělsko
Jaro
27. 03. 2026
↑ 779 m
↓ 888 m
6.5 km
3 hod.
max. 410 m n.m.
min. 197 m n.m.
Na Caminito del Rey můžete nastoupit na několika místech. Na hlavním parkovišti u recepce a infocentra (bylo koncem března zavřené), ale jsou tu hlídači a platí se 2 Eura. Můžete pořídit už při online nákupu vstupenky předem. Nákup vstupenky předem je vlastně jedinou možností - je vyprodáno mnoho dní předem (min. 14 dní) a na místě vstupenky ani koupit nešly.
Další možností je parkování blíže ke vstupu na parkovištích označených jako P1 (Parking Ardales) a P2 (Kiosek). Ovšem i z prvního parkoviště u infocentra jezdí autobus, který vás v pohodě doveze k hlavnímu vstupu na stezku (tento bus už není součástí online vstupenky a musíte platit v hotovosti 4 Eura za osobu).
Za 4 Eura na osobu jsme dojeli z hlavního parkoviště u recepce autobusem až na nástupní místo stezky Caminito del Rey. Od této zastávky označené jako Kiosek jdeme podél silnice cca 200 metrů ke vstupnímu tunelu. Ten nás zavede na klasickou zpevněnou širkou cestu.
Po této cestě jdeme pohodlně z mírného kopce cca 1,5 km k hlavnímu vstupu a kontrolnímu bodu. Zde se dělíme do skupin na osoby, které si koupili vstupenku s průvodce a bez průvodce. Na trasu bez vstupenky nedostanete. Vstupenka nejde koupit na místě, ale jen online a to minimálně měsíc předem. Trasa s průvdocem trvá 2,5 hodiny, protože vám povídá o historii stezky a různé další zajímavosti. I když jsme měli zaplacenou trasu s průvodcem, rozhodli jsme se jít bez něj za kratší dobu (cca 1,5 hod pouze zajištěná část).
Vyfasovali jsme všichny helmy a krátkou instruktáž - ve zkratce jde o to, že:
1. Cesta je pouze jednosměrná, nelze se vracet, pouze jít dopředu.
2. Na strase jsou v červených přilbách strážci, kteří případně pomůžou.
3. Zábradlí je místy značeno oranžovou značkou, což znamená zvýšená možnost padajícího kamení a zde byste neměli dlouho setrvávat.
4. Helmy se sundávají až na konci trasy a odevzdávají do bílých přepravek.
Samotná trasa po zajištěných cestách je zcela jasná a přímočará - není se kde ztratit. Veškeré úseky jsou velmi dobře zajištěné, celou dobu jdete po dřevěných lávkách s pevným ocelovým zábradlím, takže se lze i bezpečně dívat přes zábradlí do hlubin rokle - pro ty, kteří netrpí závratěmi.
Cesta už s helou má tři úseky - první po zajištěné cestě, taková ochutnávka toho, co přijde nakonec :). Prostřední část se jde po široké zpěvněné cestě, kde je možné si na několika místech odpočinout a nasvačit z vlastních zásob. Třetí část trasy je opět vzdušná po zajištěných lávkách se závěrečným ocelovým mostkem. Za ním jsme už viděli, že se staví další ocelový most, mnohem delší - bude asi příští rok 2027 otevřený.
Jde o velmi jednoduchou a nenáročnou túru, kterou zvládnout i 8 leté děti. Děti, kterým ještě nebylo 8 let, mají vstup na trasu zakázán - a u vstupu to opravdu kontrolují, musíte doložit věk dítěte občankou nebo pasem. To omezení je z toho důvodu, že zhruba polovina trasy je vedená po dřevěných nebo kovových vzdušných lávkách, ovšem s velmi dobrým zabezpečením. Je skrze ně vidět někdy i 100 metrová hloubka pod vámi. Díky tomu je Caminito del Rey (stezka smrti) proslavená.
Takže jediné omezení může být opravdu veliká míra závratí. Ovšem i tak lze jít přímo u skály a nedívat se pod nohy (tedy až na závěrečný vzdušný žebřík :)). Oficiální web varuje také před padajícím kamením, z toho důvodu dostáváte na začátku trasy povinnou přilbu, ale neviděl jsem spadnout jediný kamínek.
Na trasu je vhodné mít zejména v letních dnech, ale i na jaře kdy jsme šli, 1 litr vody na osobu. Voda se dá koupit jak na začátku trasy v kiosku nebo na konci v několika barech a restauracích, které tam na vás budou čekat. Na samotné trase žádné občerstvení není. Prameny po cestě jsou, ale voda pitná není.
Na trase hrozí pád kamení a kvůli tomu dostáváte na začátku cesty povinnou helmu. Během celé trasy jsem neviděl spadnout jediný kamínek — helma je spíš pro jistotu. Jinak je cesta velmi dobře zabezpečená a do hlubokých propastí podél celé cesty snad ani nejde omylem spadnout. Už ten fakt, že cesta je oficiálně povolená i dětem od osmi let svědčí o tom, že nejde o náročnou trasu. Snad jen lidé se závratí by měli zvážit, jestli se zde chtějí trápit. Pohledy do hlubokých roklin jsou opravdu výživné.
Svačinu a pití si na trasu musíte vzít svoje. Po celou dobu na trase není možnost doplnit vodu ani jídlo. V létě se doporučuje min. 1 litr vody na osobu. Zásoby můžete doplnit jak na začátku tak i konci trasy, kde jsou vždy restaurace (většinou plné lidí).
Původní stezka nebyla postavena pro turisty, ale z čistě praktických důvodů. Na začátku 20. století potřebovala společnost Chorro Hydroelectric Society propojit dvě vodní elektrárny u soutěsky Desfiladero de los Gaitanes. Cesta sloužila dělníkům k přepravě materiálu, údržbě kanálů a kontrole hladiny vody.
Své jméno "Královská stezka" (caminito del rey) získala díky návštěvě španělského krále Alfonsa XIII. Ten se v roce 1921 zúčastnil slavnostního otevření přehrady Conde del Guadalhorce. Král celou nebezpečnou trasu osobně přešel, což lid natolik fascinovalo, že se stezce začalo říkat Caminito del Rey.
Jak plynula desetiletí, technický význam stezky klesal a údržba byla nulová. Betonové panely se začaly drolit, železné nosníky rezivěly a v mnoha úsecích cesta úplně zmizela, takže zůstaly jen úzké ocelové traverzy nad hlubokou propastí. Navzdory havarijnímu stavu (nebo právě kvůli němu) začala stezka lákat hazardéry a horolezce z celého světa.
V letech 1999 a 2000 zde došlo k několika smrtelným nehodám. Poté, co zde zahynulo pět lidí, španělská vláda oba vstupy na stezku zdemolovala a za vstup hrozila pokuta až 6 000 €.
Po letech plánování a investici přes 5 milionů Eur byla v březnu 2015 otevřena zbrusu nová, bezpečná trasa. Moderní zajištěný dřevěný chodník je ukotven přímo do skály, jen pár metrů nad zbytky té původní „vražedné“ cesty (kterou můžete pod sebou stále vidět jako memento). Počet návštěvníků přísně limitován - vstup pouze přes online nákup na oficiálním webu https://www.caminitodelrey.info/