Výstup na Šiprúň na Velké Fatře s návštěvou Vlkolínce

Trek z Ružomberoku přes severní část Velké Fatry

Nástupní místo

Trek začínám v Ružomberoku v místní částí Biely Potok, kam se dopravuji autobusem, případně jej lze začít z druhé strany z místní části Černová.  

Popis treku

1. den

Z autobusu vystupuji kolem deváté hodiny v místní části Biely Potok, odkud mám v plánu vyrazit přes vesničku Vlkolínec na horu Šiprúň, přespat v jedné z útulen a během zítřejšího dopoledne dojít na vlak v Ružomberoku. V místní COOP prodejně si dokoupím pár zásob na cestu a poté mířím po žluté značce do Vlkolínce.

Nejdříve musím vyšlapat poměrně prudkou stráň příhodně zvanou Príkro, nicméně po necelých dvou kilometrech již přicházím po asfaltové cestě do podhorské vesničky na jižním úpatí vrchu Sidorovo. Vlkolínec byl pro svou jedinečnost vyhlášen památkovou rezervací lidové architektury a zapsán na Seznam kulturního dědictví UNESCO.

Procházím se mezi padesátkou zachovalých roubených dřevěných domečků, z nichž některé jsou stále obydlené, a na místní farmě s volně pobíhajícími kozami si na chvíli odpočinu a osvěžím se radlerem. Z Vlkolínce pak stoupám dále po žluté do sedla pod Sidorovem na Vrchlúky, odkud je hezký pohled na výrazný skalnatý masiv Haliny.

Napojuji se zde na zelenou a skrze údolí Suché Hrabovo stále stoupám lesem nahoru po asfaltce. Ta se již v sedle pod Vtáčnikom přemění na lesní cestu, až do Vyšného Šiprúnského sedla v podstatě kopíruje cyklostezku a konečně se mi také otevírá výhled na masiv Šiprúně.

Zatímco pěšího turistu nepotkávám žádného, na pár cyklistů narazím a často se spolu dáváme do řeči, kdo má kam namířeno. Na chvíli se zelená stezka od cyklotrasy odkloní směrem do lesa, kde se snažím nepřipustit si obavu z medvědů, ovšem oddechnu si, jakmile z lesa vyjdu na louku.

A vůbec mi ani nevadí, že se na ní musím vyhýbat všudypřítomným kravím lejnům. Kolem druhé hodiny odpoledne dorazím k útulně pod Vyšným Šiprúnským sedlem, kde jsem původně chtěl přespat. Jelikož je však stále brzy na to, abych sám strávil zbytek dne na samotě u lesa, rozhodnu se pokračovat dále a v mapách na mobilu hledám, kde by se dalo ještě přespat.

V sedle schovám batoh a ještě si na lehko vyšlápnu na dvojkopec Šiprúň 1 461 m n. m.. Z jednoho jeho vrcholu se mi otevírá pohled na Ružomberok a Chočské vrchy, z druhého na kopečky Nízkých Tater. Zatímco cestou nahoru se prodírám skrz stádo krav, cestou dolů už jej raději obcházím. Nakonec pokračuji po lehce klesajícím hřebeni a po červené stezce dalších zhruba 7 kilometrů až do sedla Kalisko, kde odbočuji na travnatou stráň.

Najdu napajedlo, kde si naberu vodu, a za další odbočkou v lese nakonec i osamocenou útulnu (útulňa pod Vtáčnikom), kde zakotvím.
 

2. den

Ráno se probouzím do naprostého ticha, rychle sbalím baťoh a vyrážím. Za ranní mlhy se nejdříve prodírám rosou pokropenou loukou, ale u Tlsté hory se již lesní stezka mění na zpevněnou cestu, po které neustále klesám lesem dolů až k západnímu předměstí Ružomberoka zvaného Černová.

Pak už jen pokračuji městskou zástavbou podél řeky Váh až do centra a po 10 kilometrech přicházím na vlakové nádraží. Celá trasa od Bielyho Potoka do centra Ružomberoka měří zhruba 28 kilometrů, tudíž ji lze na lehko absolvovat i během jediného dne.
 

Náročnost

Trasa vede většinou po lesních cestách a vyšlapaných cestičkách na loukách, místy (hlavně ze začátku) i po asfaltové cestě, stoupání je pozvolné (s výjimkou prudšího ale krátkého stoupání z Bielyho Potoka k Vlkolínci), od Vlkolínce až pod Šiprúň kopíruje cyklostezku; trek lze zvládnout i během jednoho dne.  

Dostupnost vody

Vodu lze zakoupit v prodejně v Bielym Potoce a v restauracích Vlkolínci a poté nabrat z přírodních studánek na Vrchlúkách, pod Vtáčnikem, u útulny pod Vyšným Šiprúnským sedlem, v sedle Kalisko či u pramene Budkovice.  

Možnosti přespání

Přespal jsem v Útulně pod Vtáčnikom - jednoduchá volně přístupná chatka pro cca 8 lidí, bez správce, uzamykatelná, vedle ohniště, nejbližší zdroj vody na louce pod sedlem Kalisko. Alternativně lze přespat již v půli cesty v podobné útulně pod Vyšným Šiprúnským sedlem nebo dále ve třech různých útulnách pod Tlstou horou. 
 

Vrcholy

Vystoupal jsem na Šiprúň 1461 m n. m., z jehož dvou vrcholů lze vidět Ružomberok, Chočské vrchy či Nízké Tatry. Během cesty jsem přešel i nevýrazný vrchol Vtáčnik 1 090 m n. m. a alternativně lze udělat i krátkou odbočku na Malinné 1 209 m n. m.
 

Nebezpečí

Trasa nemá žádné nebezpečné úseky ani žádná exponovaná místa. Pozor je třeba dávat snad jen na medvědy.  
 

Jídlo

Jídlo lze zakoupit na začátku trasy (Biely Potok, Ružomberok) nebo po cestě v restauraci ve Vlkolínci, na hřebeni již žádné možnost nejsou.  
 

Zajímavosti

Vlkolínec - památková rezervace lidové architektury, zapsán na Seznam kulturního dědictví UNESCO.