NaTreku.cz

Zimní trek na horu Eisenstein v Türnitzských Alpách

Pohoří, oblast / Stát

Türnitzer Alpen / Rakousko

Roční období

Zima

13. 01. 2024

Náročnost

2 / 5

více o obtížnostech

Převýšení

↑ 883 m

↓ 883 m

Délka

16.4 km

6 hod.

Nadmořská výška

max. 1174 m n.m.

min. 466 m n.m.

Turistická mapa Türnitzské Alpy

Výškový profil trasy

Nastoupané metry: 883 m
Sklesané metry: 883 m

Užitečné informace

  1. Julius Seitner Hütte má webcameru, možné najít třeba přes Bergfex.at

Užitečné informace

  1. Julius Seitner Hütte má webcameru, možné najít třeba přes Bergfex.at

Zimní výlet na Eisenstein v rakouském Předalpí

Nástupní místo

Město Türnitz, bezplatných parkovacích míst je dostatek, např. hned u silnice na Mariazell.
 

Popis treku

V Rakousku se chodí po horách v každém ročním období, v zimě na sněžnicích, nebo skialpech. Jednu takovou zimní trasu pro začátečníky jsem vyzkoušela ve Voralpen v Türnitzkých Alpách, asi 2 hodiny jízdy od našich hranic.

Do města Türnitz přijíždím v 9 ráno a v minus 9ti stupních. Parkuji hned vedle silnice B20 na Mariazell. Přímo od parkoviště vychází turistická trasa na Eisenstein (1185 m). Vyrážím po asfaltce nahoru podél potoka. Po pár stech metrech je vlevo farma s jeleny, zvířata se v mrazivém ránu tulí k sobě a zvědavě mě pozorují. Informační tabulky mě směřují k místním zajímavostem. Alte Müllen jsou dva staré dřevěné mlýny, z nichž jeden má ještě pěkně zachované mlýnské kolo. Druhou památkou je kaplička Schuβluck Kapelle ve skalním výklenku u dolního mlýna.

Kousek za horním mlýnem odbočuju doprava a začínám stoupat po loukách mezi osaměle stojícími statky. Cesta vede zatím po širších polních cestách, až v lese odbočuje pěšina. Dole byl jen poprašek sněhu, tady už je dobře 10 centimetrů. Jde se ale dobře, sníh je ztvrdlý, neklouže. Od další samoty Hochgrasser už jsou pěkné výhledy. Nad Türnitzem stojí téměř dokonalý kužel Türnitzer Höger, vpravo od něj tisícimetrový Eibl, na který dřív vedla lanovka. Sjezdovky jsou na úbočích kopce stále poznat. Nad ním hrbol Gippelu a komplet bílý Göller. Pokračuji po úzké lesní pěšince pořád vzhůru.

Asi v 1000 m.n.m mi to nedá a nasazuji sněžnice, i když to ještě není třeba, pěšina je dobře prošláplá. Sněžnice mám na sobě poprvé. Moje obavy, že to bude nemotorné, že budu pomalá, nebo že si je přišlápnu, se naštěstí nepotvrdí. Sněžnice jsou jako pantofle, jde se s nima báječně. Vystoupám na hřeben, kde už je ta pravá zimní pohádka, sněhu tak 20 cm, ojíněné stromy. Přede mnou se prostírá bílá pláň. A konečně se objevují i prominentní vrcholy - za Türnitzer Höger září dvoutisícový Schneeberg, jsou vidět špičky Raxů, Hochschwabu a úplně na západě Ötscher a Gemeindealpe. Pláň je vyfoukaná dohladka, nahoře je jemná krusta, která křupe jak čokoláda na nanuku. Opře se do mě čerstvý vítr, ale vůbec mi to nevadí. Nemohu se vynadívat na tu nádheru kolem - nad Alpami je modré nebe bez mráčku, směrem k Dunaji deka inverzní oblačnosti. Je to už jen kousek k Julius Seitner Hütte na vrcholu Eisensteinu. Poblíž stojí na skalce dřevěný kříž. Chata je otevřená i v zimě, ale nějak se mi nechce jít dovnitř a opustit ty krásné výhledy. Popojdu tedy kousek k lesu, najdu si místo v závětří a vyhřívám se na slunci.

Po chvíli odpočinku sestupuju po pláni dolů. Jsou tu obloučky po skialpinistech, kteří tudy sjíždějí zpátky do údolí. Cesta je projetá malou rolbou obsluhující chatu. Sněžnice si nechávám na nohou, hroty zabraňují podklouznutí při klesání. Lesem a přes louky se vracím směr Türnitz. Nad městem mě ještě zláká odbočka na Wackelstein - několikametrový viklan na strmé skále. Musí se k němu kousek vystoupat (pozor za mokra, či sněhu nebezpečí uklouznutí a pádu ze skály!), ale je z něj pěkný výhled na město. A jako bonus legenda o lovci, který nešel v neděli na mši a ďábel v podobě kamzíka ho svedl ho na skály, kde zemřel. Pověst připomíná kovový kamzík na vrcholu viklanu. Od viklanu pořád dolů, směr ukazuje bílá věž kostela. Centrum Türnitzu je malé, ale malebné. Kromě kostela stojí za zhlédnutí muzem staré hasičské techniky kousek od Freiwillige Feuerwehr.
 

Náročnost

Nenáročná trasa po prvních alpských kopečcích, po značených trasách. Šla jsem v zimě, v horních partiích jsem použila sněžnice. Do sněhu se určitě hodí i trekové hole.
 

Dostupnost vody

Na trase je možné občerstvení na chatě Julius Seitner Hütte s celoročním provozem.
 

Možnosti přespání

Julius Seither Hütte, nebo v údolí obce Türnitz.

 

Vrcholy

Výstup na horu Eisenstein 1 185 m n.m., výhledy na Reisalpe, Türnitzer Höger, Schneeberg, Gippel, Göller, Gemeindealpe, Ötscher, Ybbstalské Alpy a další.
 

Nebezpečí

Trase není nebezpečná, pozor pokud se rozhodnete k výstupu na viklan Wackelstein - strmé skály. Za mokra nebo sněhu to klouže.

 

Jídlo

Občerstvení možné na Julius Seitner Hütte, nebo s sebou. V Türnitzu, nebo blízkém Lilienfeldu obchody, restaurace, benzinka.
 

Zajímavosti

Trasa vede kolem kapličky Schuβluck Kapelle, která se nachází ve skalním výklenku u dolního mlýna. Byla postavena jako poděkování rodičů za záchranu dítěte, které špatně polklo a začalo se dusit. Když zoufalí rodiče vezli už polomrtvého syna do města k lékaři, jako zázrakem se mu podařilo právě v tomto místě předmět vyplivnout.
 

Vloženo: 15. 01. 2024
Autor:
Heidi
Profil autora