NaTreku.cz

Trek přes 5 dvoutisícovek v Rottenmannských Taurách

Pohoří, oblast / Stát

Rottenmannské a Wölzské Taury / Rakousko

Roční období

Léto

08. 08. 2020

Náročnost

2 / 5

více o obtížnostech

Převýšení

↑ 1583 m

↓ 1583 m

Délka

12.1 km

7 hod.

Nadmořská výška

max. 2363 m n.m.

min. 1313 m n.m.

Turistická mapa Rottenmannské Taury

Výškový profil trasy

Nastoupané metry: 1583 m
Sklesané metry: 1583 m

Užitečné informace

  1. Vhodné pro děti - ANO, ale trénované
  2. Vhodné pro psy - NE
  3. Přelidněnost - velká
  4. Kousek od naší trasy je chata Rottenmanner Hütte, kde je možné se posilnit a odpočinout si.

Užitečné informace

  1. Vhodné pro děti - ANO, ale trénované
  2. Vhodné pro psy - NE
  3. Přelidněnost - velká
  4. Kousek od naší trasy je chata Rottenmanner Hütte, kde je možné se posilnit a odpočinout si.

Výstup na horu Hochhaide a další 4 dvoutisícovky v Rottnemannských Taurách

Nástupní místo

Lesní parkoviště u spodní stanice nákladní lanovky, která zásobuje Rottenmanner Hütte.

Cesta na parkoviště vede z města Rottenmann a je skvělým výchozím bodem pro treky, neboť leží více jak 1 300 m n.m. Cesta i pakoviště jsou bezplatné. Proto je také parkoviště oblíbené a brzy je plné aut.
 

Popis treku

Na parkoviště jsme dojeli v pátek večer a tak zde bylo ještě málo aut. Natáhli jsme se hned za závorou a po několika pivech jsme krásně usnuli. Již ve čtvrt na šest ráno nás vzbudili první horalé, kteří si asi chtěli vychutnat východ slunce z některého z vrcholů. My jsme na východ slunce rafinovaně počkali ve spacáku. I tak byl úchvatný.

Po snídani jsme vyrazili vzhůru. První část cesty vede po široké lesní stezce, která vede pod lanovkou zásobující chatu Rottenmanner Hütte. Na ni jsme však nedošli. U jedné pastviny jsme odbočili, napili se z pramene a začali stoupat na horu Stain am Mandl. Poměrně brzy jsme opustili pás lesa a začali si užívat výhledy. Na vrcholu Stain am Mandl jsme byli asi za 1,5 hodiny.

Po nutném fotografování a lehkém odpočinku jsme pokračovali směrem k hoře Seegupf. To ovšem znamenalo pěkný sešup do sedla a poté mírně na vrchol této hory. Další úsek byl shodný. Sešup z hory a výstup již lehce delší na horu Diewaldgupf. A opět se vše opakovalo. Sedlo a další výstup, tentokrát horu Moserspitz.

Tato část cesty je již kamenitější a na malém úseku bylo instalováno i ocelové lano. Ale spíš jen tak pro okrasu. Nutné nebylo. Z vrcholu jsme pokračovali do další ho sedla. Stezka vede po užším hřebínku a je stále více skalnatější. Ze sedla začíná cesta na Hochhaide po poctivém kamenném poli. Je nutné skákat po kamenech. Musim říct, že tuto část cesty jsem si užil. Dál cesta pokračuje po klasické stezce.

Těsně pod vrcholem se jde opět ve skalnatějším terénu a jsou zde instalovány ocelové prvky. Tentokrát se docela hodí, výstup usnadňují. Z vrcholu Hochhaide jsou skvělé výhledy na všehchny strany. Hlavně na nekonečné Rottenmannské a Wölzské Taury.

Z vrcholu jsme se nejprve vrátili zpět do sedla. Zde jsme po lehce nepříjemném suťovišti sestoupili na krásné louky. Navíc je zde potok, který nás v parném létě osvěžil. Podel potoka jsme sestoupili k salaším. Zde cesta pokračuje mírně do kopce, neboť je nutné se dostat na malý hřebínek. V tuto chvíli se jde již v lese. My jsme se nakonec rozhodli vynechat návštěvu Rottenmanner Hütte a pokračovali jsme po hřebínku směrem k parkovišti. V závěru začíná hřeben prudce klesat. Poté jsme již po pohodlné lesní stezce došli zpět na parkoviště. To již bylo plné k prasknutí, auta parkovala kde se dalo.
 

Náročnost

Klasiký trek v Alpách, kterému nic nechybí. Slušné převýšení, krásné výhledy, lehce náročné úseky zajištěné ocelovým lanem. Naprostá většina treku se jde po horských chodnících.

Jsou zde však i kamenitější místa a na horu Hochhaide se jde i poctivým kamenným polem. V závěru jsou i lehké jistící prvky - ocelové lana a kramle. Ale jde to bez problémů vyjít i bez nich. Trasa ale z toho důvodu není vhodná pro psy a zvládnou ji jen starší děti.
 

Dostupnost vody

Na dva prameny jsme narazili při stoupání na horu Stain am Mandl, další doplnění vody je možné během sestupu z hory Hochhaide. Zde je malý potok.

Kousek od naší trasy je i chata Rottenmanner Hütte, na tu jsme však nešli. My jsme měli cca 2 litry vody a bylo to tak tak.
 

Možnosti přespání

Noc po příjezdu jsme přespali ve spacácích za závorou na lesní cestu u parkoviště. Jinak je možné domluvit si ubytování na blízké Rottenmanner Hütte.
 

Vrcholy

Na trase se vystoupá na tyto vrcholy - Stain am Mand 2 043 m m n.m., Seegupf 2 011 m n.m., Diewaldgupf 2 125 m n.m. Moserspitz 2 230 m n.m. a Hochhaide 2 363 m n.m. Výhledy jsou skvělé. Je vidět Dachstein, N.P. Gesäuse, Rottenmannské Taury, Seckauské Taury a velkou část severních vápencových Alp.
 

Nebezpečí

Na trase je několik míst, kde je nataženo ocelové lano. Ale upřímně, jediné místo kde opravdu usnadní výstup je pod vrcholem Hochhaide. Ale i zde by to bez něj bez problémů šlo. Jinak je cesta místy hodně kamenitá, jde se i přes kamenné pole. Lehce náročná je i první část sestupu, kdy se jde v suťovišti. Jinak se jedná o normální alpský výšlap.
 

Jídlo

My jsme měli vlastní zásoby. Ale je možné se občerstvit na nedaleké chatě Rottenmanner Hütte.

Vloženo: 09. 08. 2020
Autor:
Gejza
Profil autora