Jotunheimen / Norsko
Léto
05. 08. 2011
↑ 1616 m
↓ 1616 m
12.1 km
5 hod.
max. 2469 m n.m.
min. 1082 m n.m.
Trek začíná v národním parku Jotunheimen v osadě Spiterstulen, východně od hory Galdhopiggen. Do osady se dostanete z městečka Lom po silnici č. 55, která vede jižně z Lomu. Po 15 km dorazíte k odbočce na osadu Spiterstulen (odtud se platí mýtné).
Z parkoviště osady Spiterstulen (1 050 m n. m.) vycházíme přes lávku nad potokem západním směrem. Cesta vede po značené trase, která je většinou kamenitá. Stezka je značená dobře a za pěkného počasí z ní snad ani nejde sejít.
První dva kilometry se trochu kroutí v prudkém stoupání. Poté je však západní směr celkem přímý. Po výstupu prvních 700 výškových metrů (cca 2 hodiny) přicházíme na menší náhorní plošinu s mírným stoupáním až do 1 950 m n. m. Jsou odtud krásné výhledy na údolí Visdalen (foto) východním směrem a na horu Spitehoe 2 033 m n. m.
Další postup (od cca 2 000 m n. m.) vede po hřebenu pod vrcholem Svellnose 2 272 m n. m., dále po hraně hřebene (foto) masivu k vrcholu Keilhaus topp 2 355 m n. m. až na nejvyšší vrchol Norska Galdhopiggen 2 469 m n. m. Kousek pod vrcholem Galdhopiggenu se jde kousek po končícím ledovci (cca 150 metrů - v létě - foto).
Na vrcholu Galdhopiggenu stojí chata norského turistického svazu (otevřená sezónně). Z vrcholu je za dobrého počasí krásný pohled na okolní dvoutisícovky (foto). Zpátky sestupujeme stejnou cestou, již za lepšího počasí, bez mlhy.
Tato horská túra výstupu na Galdhopiggen 2 469 m n. m. nevyžaduje žádné zvláštní technické dovednosti. Díky tomu, že se vyhýbá ledovci (po sněhu se v létě jde jen pár desítek metrů bez ohrožení trhlinami) není zapotřebí ani ledovcového vybavení (mačky, cepín, lano, přilba). Jedná se o trek po kamenitém povrchu, bez strmých úseků.
Vodu je dobré na tuto túru řešit nejpozději v osadě Spiterstulen, kde je možnost nabrat pitnou vodu z pramene. Na samotném treku již moc možností nabrat vodu není. Drobné občerstvení a nápoje prodávají pouze na vrcholové chatě turistického klubu. Na osobu nám pro tento trek v létě stačil 1,5 litru vody.
Trek lze provést i s příjezdem z města Lom během jednoho dne. Na samotném treku na vrchol Galdhopiggen se nebivakuje, není to zapotřebí. Pro ty, kteří by chtěli vyrazit na vrchol brzy ráno, je možnost přespat v turistické chatě v osadě Spiterstulen.
Z vrcholu Galdhopiggenu 2 469 m n. m. je možnost za dobrých klimatických podmínek vidět mnoho dalších dvoutisícových hor v okolí: Storjuvtinden 2 344 m n. m., Skardstinden 2 373 m n. m., Bukkehoe 2 314 m n. m., Spitehoe 2 033 m n. m., Bakarste Storgrovhoe 2 259 m n. m. a mnoho dalších.
Tento trek jsme šli v létě a za celkem slušného počasí (ze začátku trochu mlha) a nebylo zde žádné objektivní nebezpečí. Trek není technicky náročný (místy pouze nutnost překračovat balvany). Až na větší převýšení (cca 1 400 m) během jednoho dne a pohyb po sněhu (cca 150 metrů) se jedná o středně těžký výstup. Samozřejmě se zhoršeným počasím by také úměrně stoupala náročnost celého výstupu.
Jídlo jsme řešili z vlastních zásob. Občerstvení je možné v osadě Spiterstulen na začátku nebo konci treku. Na chatě na vrcholu Galdhoppigenu lze koupit jen čaj, káva a nějaké sladkosti.
Nejvyšší hora Norska Galdhopiggen se nachází v národním parku Jotunheimen (v češtině Země obrů). Masiv hory je celkem osamocený od ostatních pohoří, je oddělen údolími Visdalen, Leirdalen a Labgvatnet. Galdhopiggen pokrývá na jižní straně ledovec Svellnosbreen a na severní straně ledovec Styggebreen, přes který vede druhá nejpoužívanější trasa na vrchol Galdhopiggenu. Při této horské túře ze severu je však nutné mít kompletní ledovcové vybavení, protože se jde po ledovci téměř polovinu treku na vrchol.
Při naší túře z východní strany z osady Spiterstulen bylo při návratu z treku velmi příjemné využití toalet a umýváren s teplou sprchou. Vše zdarma.
Kondice
Hobby sportovci, důchodci ve špičkové kondici, dospívající mládež v dobré kondici.
Nastoupané metry
1 000 - 1 500 m za den
Charakteristika
Možnost exponovaných úseků s řetězy (pro zkušeného vysokohorského turistu bez nutnosti jištění). Pohyb po sněhu, nutnost jistoty chůze v kamenitém terénu.