NaTreku.cz

Výstup na horu Kaiserschild v Ennstálských Alpách

Pohoří, oblast / Stát

Ennstálské Alpy / Rakousko

Roční období

Léto

09. 09. 2018

Náročnost

3 / 5

více o obtížnostech

Převýšení

↑ 1676 m

↓ 1676 m

Délka

11.3 km

8 hod.

Nadmořská výška

max. 2084 m n.m.

min. 691 m n.m.

Turistická mapa Ennstálských Alp

Výškový profil trasy

Nastoupané metry: 1676 m
Sklesané metry: 1676 m

Užitečné informace

  1. Vhodné pro děti - NE
  2. Vhodné pro psy - ANO, ale velmi šikovné.
  3. Přelidněnost - po cestě nulová, jen na vrchol Kaiserschildu vede z druhé strany ferrata, tak tam v sezoně lidi budou.
  4. Vybavení - kotníčkové pohorky, trekové hole, funkční oblečení

Další treky v pohoří Ennstálské Alpy

Rakousko
Léto 2017

Výstup na horu Lugauer v Národním parku Gesäuse

Obtížnost: 2 / 5
Délka: 7 hodin
Rakousko
Jaro 2017

Výstup na horu Grosses Maiereck v Ennstálských Alpách

Obtížnost: 2 / 5
Délka: 6 hodin
Rakousko
Léto 2006

Poctivý trek na vrchol Gösseck v pohoří Ennstálských Alp

Obtížnost: 3 / 5
Délka: 10 hodin

Všechny treky v pohoří Ennstálské Alpy

Nečekaně obtížný trek na vrchol hory Kaiserschild z města Eisenerz

Nástupní místo

Začátek značené turistické značky 683 na okraji města Eisenerz. Značka začíná u bytových domů na konci města směrem k jezeru Leopoldsteiner See. Auto jsem nechal na okraji malé asfaltky přímo u odbočky červené značky.
 

Popis treku

Na horu Kaiserschild a jejího souseda, horu Hoch Kogel, jsem se chystal již delší čas. Mají skvělou polohu mezi pohořími Hochschwab, Eisenerzské Alpy a Gesäuse. Předpokládal jsem tak, že zde musí být skvělé výhledy do okolí. To se sice splnilo, ale obtížnost cesty nakonec zapříčinila, že jsem upustil od výstupu na Hoch Kogel.

Po nočním příjezdu jsem přespal v autě za městem Eisenerz na parkovišti u jezera Leopoldstainer See. Toto místo jsem znal z minulých výletů do okolních hor a tak jsem věděl, že je to ideální místo na přespání. Brzy ráno jsem přejel autem na začátek značené trasy na Kaiserschild. Cesta je označená černou barvou a brzy jsem pochopil proč.

Úvodní část nevede po stezce jak je to uvedeno na papírové nebo elektronické mapě. Prvních několik set metrů se jde po široké lesní cestě. V jednom úseku se mi podařilo zkrátit tuto cestu, neboť jsem našel starou značenou stezku. Ale značení bylo opravdu mizerné. Nakonec značka opustila širokou cestu a začala prudce stoupat v lese (foto).

Stezka se kroutí asi v milionu serpentin a co je horší, ani na chvilku neubírá na prudkosti. Ačkoliv bylo ideální počasí, potil jsem se jako prase a nadával si, že jsem nechal teleskopické hole doma. Nakonec jsem opustil hranici lesa a vnořil se do křovin a skal. Stezka je velmi úzká, evidentně není moc chozená, tak jsem občas měl problém s orientací.

Nicméně ani v této části neztratila nic na prudkosti, naopak v některých kamenitých úsecích jsem si musel pomáhat rukama. Nakonec jsem si oddechl, když se přede mnou otevřela volná krajina. Nevěděl jsem však, co mne čeká.

Nejprve nepříjemné kamenné pole. Tady to byla spíš nepříjemná chůze v pohybujícím se kamení. Na konci kamenného pole mne čekalo nejlepší místo celého výstupu. Prudký svah, spíše skála, plná drobných kamínků (foto). Značky jsou zde takřka neviditelné a tak jsem lezl spíše intuitivně. Občas jsem narazil na zbytky jistících prvků, které zde již dávno nejsou. Ale hodily by se. Nakonec jsem se vyškrabal do oblasti kosodřeviny. Nejhorší bylo za mnou (když nepočítám sestup stejnou cestou).

Mezi kosodřevinou se šlo již dobře po stezce. Brzy jsem se ocitl na členitém hřebínku, který vedl k hlavnímu hřebeni. Ze sedla jsem poté vystoupal po krásné louce do sedla mezi hory Kaiserschild a Kaiserwart.

Výhledy (foto) už nějakou dobu vynahrazovaly brutální výstup v první části cesty. V sedle jsem zjistil, že když chci jít na Hoch Kogel, znamená to sestoupit 100 výškových metrů. A pak teprve znovu vystoupat na vrchol. To bylo nad moje fyzické i psychické možnosti. Spokojil jsem se tak s výstupem na horu Kaiserschild. Stejně je to hezčí hora:-).

Ze sedla jsem pokračoval po stezce, která vede po okraji hory a bez problémů jsem vystoupil na vrchol. Výhledy jsou naprosto úchvatné a jelikož jsem šel mimo sezonu (září 2018), byl jsem zde úplně sám. V sezoně tu asi občas nějaký lezec bude, neboť z druhé strany vede na vrchol jištěná cesta ferata Bärenlochsteig.

Po dostatečném odpočinku a nezbytném fotografování jsem se vydal zpět. Cesta vedla stejně jako výstup. Takže první část sestupu paráda. Potom šílené lezení po zadku po skále, následované klouzáním v kamenném poli. Závěrečný sestup serpentinami lesem jsem celý nadával jaký jsem blb a kretén, že nemam ty zatracený hůlky. Hlavně že jsem ušetřil asi 1 kg jejich váhy. Po napojení se na širokou lesní cestu jsem už neřešil nějaké zkratky a po cestě se vrátil zpět k autu.
 

Náročnost

Velmi náročný výstup díky velkému převýšení. Jelikož se startuje v cca 700 m n.m. je celkové převýšení během jednoho dne přes 1600 metrů nahorů a dolů. A to na prvních 3 kilometrech se nastoupá 1000 výškových metrů. Výstup je opravdu velmi fyzicky náročný. Navíc trasa asi není moc chozená a tak stezka občas není dobře vidět. To platí ve střední části výstupu. Zde je také nepříjemné kamenné pole a hlavně výstup po prudkém svahu, kde se jde po skále a trávě. Tato část je i nebezpečná, dříve zde evidentně byly jistící pomůcky, ale teď tam jsou jen zbytky skob. Druhá část cesty je již příjemná, vede po stezce a žádný problém zde již není. Cesta není vhodná pro děti, v části výstupu po skále budou mít problém i psi. Ale tentokrát jsem psíka nachal doma, tak to nemam vyzkoušené.
 

Dostupnost vody

Na trase není žádný potok ani pramen, je nutné mít vodu s sebou. Mě stačily 2 litry (na jednu osobu).
 

Možnosti přespání

V noci jsem přespal v autě na parkovišti u jezera Leopoldstainer See. Z dřívějška vím, že zde není problém se spaním. Nejen v autě, ale i vedle něj. Někteří návštěvníci zde staví i stany.
 

Vrcholy

Z vrcholu hory Kaiserschild 2 084 m n.m. jsou skvělé výhledy na všechny strany. Na východ pohoří Hochschwab, na jih Eisenerzské Alpy a Seckauské Taury, na západ Národní park Gesäuse.
 

Nebezpečí

Nejnebezpečnější úsek trasy je zhruba v polovině výstupu. Nejprve se jde po nepříjemném kamenném poli, kdy kameny nedrží a klouže to. Horší je však velmi prudký svah nad polem. Dříve zde bylo i jištění, ale z toho zbyly jen úchyty zavrtané ve skále. Tato část se jde po skále a trávě, ale je zde mnoho drobných uvolněných kamenů, které ztěžují výstup (i sestup). Je nutné používat ruce a soustředit se na každý krok. Jedná se asi o 100 metrů vysokou stěnu.
 

Vybavení

Jelikož se jedná o klasický trek, stačí kvalitní oblečení a velmi dobré, pevné kotníčkové boty. Ty dostanou zabrat hlavně v kamenném poli. Určitě se hodí i teleskopické hole, ušetří to hodně námahy a bolesti.
 

Jídlo

Na trase není žádné občerstvení, jde se ve nedotčené přírodě. Já měl sebou nějaký ten rohlík a tatranky.
 

Tip na výlet

Na vrchol Kaiserschild a Hochkogel lze vystoupit také jižní značenou cestou č. 683, která je znázorněna ve videu ve fotogalerii. Z této cesty je pak nástup na ferratu Kaiserschild. V okolí města Eisenerz lze podnikat více výstupů na okolní hory. Jeden takový naleznete i na našem webu - Podzimní trek na vrchol Eisenezer Reichenstein
 

Zajímavosti

Na vrchol hory Kaiserschild vede také známá ferrata Kaiserschild Klettersteig, hodnocená obtížností D/E, tedy už pro zkušené feraťáky. Více informací o této ferratě a video z ní si můžete prohlédnout zde.

Vloženo: 11. 09. 2018
Autor:
Gejza
Profil autora