Trek k jezeru v národním parku Conguillío v Andách

Nenáročný výlet za kondory a růžovou tarantulí v Andách

Nástupní místo

Trek začína u parkoviště u silnice R-925-S u jihovýchodního cípu jezera Lago Conguillio (na Google Maps značené jako Sendero Sierra Nevada). Parkování je zdarma. K nástupnímu mistu se lze dostat pouze vlastnímm dopravním prostředkem nebo stopem. Provoz na silnice je ovšem naprosto minimální.
 

Popis treku

Z parkoviště u silnice jsme vyrazili v odpoledních hodinách a po zhruba sto metrech pěšina začíná stoupat. Trasa je sporadicky značená 15ti kovovými patníky se vzáleností od začátku a do cíle. Rovné úseky se střídají s pozvolnými stoupáními a čím blíže jste k první vyhlídce, tím strměji stoupá.

Převažuje pevný a vlhký hliněný podklad s častými kořeny a kameny. V první části jsou přes pěšinu dva spadená stromy s výřezy ulehčujícími podlezení. Nejstrmější stoupání je těsně pod hřebenem. Odměnou je první vyhlídka, která nabízí upoutávku na to, co čeká v cíli.

Dál pešina pokračuje po hřebeni a stoupá mnohem pozvolněji. Po krátké době dosahuje hranice lesa a nabízí se výhledy na všechny strany. Zhruba kilometr od cíle klesá pěšina směrem doprava na svah pod hřebenem a obchází skalnatou část hřebene. Následuje strmé stoupání s prvním sněhovým polem a po překonání nízkého porostu už je mořné vidět cílovou vyhlídku.

Mírným stoupáním jsme překonali druhé sněhové pole a došli k patnáctému patníku. Vyhlídka není přesně vyznačená a tak si každý může najít místo a úhel podle libosti a možností. Po krátkém odpočinku a několika fotkách nezbývá než se otočit a vydat se stejnou cestou nazpět. Z vyhlídky je možné pokračovat dál na hlavní hřeben a okolní vrcholy, to ale není předmětem tohoto popisu treku.
 

Náročnost

Vcelku nenáročný trek s dlouhým stoupáním. Po celou délku treku převažuje pevný hliněný nebo pískovy podklad s kořeny, místy s kameny. Pěšina ale není nijak exponovaná. V první části prochazí výřezy ve dvou spadených stromech, kde je třeba se pořádně ohnout. Ve finalní části prochází přes dvě sněhová pole (šli jsme na Vánoce 2019). Většina trasy prochazí lesem, až poslední třetina vede po hřebenu na hranici lesa.

Dále je možné trek rozdělit na dvě části, kde vetšina stoupání je v první části a končí na Mirador Conguillio a druhá je více pozvolná a mnohem více kochací :-). Trasa je profilově vhodná pro psy, ale nejsem si jistý, zda zde není zákaz vstupu pro psy (setkal jsem se s ním v jiných parcích v Andách). Na zvážení je výskyt tarantulí a jejich potencialní interakce se psem. Trek je naprosto nevhodný pro děti v kočárku, ale téměř bezproblémový pro děti v nosičce na zádech. Jediný problém představují dva spadené stromy v dolní části treku. Doporučil bych pevné boty a turistické hole se taky můžou hodit.
 

Dostupnost vody

Nouzově jsem si vzal 0,5l vody, další 0,5l jsem rozdal kolegům, kteří spotřebovali všechnu svoji vodu. Proto doporučuji ideálně 1 litr vody na osobu. Pet láhve s vodou jsme koupili na benzince v Temucu. Na trase treku nelze doplnit vodu.
 

Možnosti přespání

Trek je krátký a lze na něj v pohodě dorazit třeba z města Temuco (120 km, 1,5 hod cesty). Nebo lze využít možnosti přespání v nedalekém kempu na břehu jezera Conguillio.
 

Vrcholy

Během treku se na žádný vrchol nedostaneme, jde pouze o výlet k vyhlídce u jezera. Cestou ale můžete spatřit některé z velikánů národního parku Conguillío jako například Volcán Llaima 3 125 m n. m., Sierra Nevada 2 554 m n. m. a další.
 

Nebezpečí

V celém národním parku Conguillío v Chille standardně nehrozí žádná zvláštní nebezpečí. Sopka Llaima je aktivní, a proto teoreticky její výbuch a spojené zemětřesení můžou představovat nebezpečí. Pravděpodobnost nenadále sopečné aktivity je ale zanedbatelná. Trasa treku se nachází v horách v nadmořské výšce kolem 1 000 metrů nad mořem a proto je nutné počítat s vlivem počasí a ročního období. Počasí se zde může velice rychle změnit. Na hřebenu podél trasy treku žije chilská růžová tarantule (foto). Tento druh není agresivní, a má slabý jed, který pro člověka není nebezpečný.
 

Jídlo

Na trase treku nelze nikde zakoupit občerstvení. V nedalekém kempu (jižní část jezera) je malý obchůdek s velmi omezeným sortimentem. Proto je lepší mít všechny potraviny (stačí menší svačina a čokoláda) připravené již z domova.
 

Zajímavosti

V národním parku Conguillío Pro našince je na trase treku k vidění hned několik zajímavostí. Tou největší je mohutná a nepřehlédnutelná sopka Llaima 3 125 m n. m., která je jedním z nejaktivnějších vulkánů v Chile.

Lesy, které obklopují pěšinu skoro po celé délce treku jsou plné stromů aracaurias (česky Blahočet chilský), které se vyskytují pouze na několika místech na jižní polokouli. Podle těchto stromů se jmenuje i chilský region, kde se trek odehrává - Aracuanía. Stromy aracaurias doplňuje široká paleta dalších pro nás exotických rostlin a i několik živočišných druhů. Největším je bezpochyby kondor, kterého lze spatřit kroužit v okolí, s troškou štestí se dá spatřit i u cílové vyhlídky. Na hřebeni je možné se setkat s chilskou růžovou tarantulí. Dále se v oblasti vyskytuje pudu a puma, ty se nám ale spatřit nepoštěstilo.