NaTreku.cz

Ferraty Marino Bianchi a Ivano Dibona v masivu Monte Cristallo

Pohoří, oblast / Stát

Dolomity / Itálie

Roční období

Léto

11. 08. 2011

Náročnost

D

více o obtížnostech

Převýšení

↑ 573 m

↓ 1818 m

Délka

9.7 km

12 hod.

Nadmořská výška

max. 3154 m n.m.

min. 1684 m n.m.

Výškový profil trasy

Nastoupané metry: 573 m
Sklesané metry: 1818 m

Zdolání dvou ferrat během jednoho dne v Dolomitech

Nástupní místo

Parkoviště u spodní stanice lanovky u chaty Rist. Rie Gere. Kousek pod silničním sedlem Passo Tre Croci. Na samotnou ferratu se nastupuje u chaty Rifugio G.Lorenci na konečné lanovky z údolí.
 

Popis treku

Na parkoviště u spodní stanice lanovky jsme přijeli kolem sedmé hodiny ranní. Po pečlivém nabalení věcí jsme ihned vyrazili do fronty na lanovku. (foto) Zaplatili jsme 17,5 Euro na osobu a mohli jsme vyrazit. První část cesty byla v moderní kabince. U chaty Son Forcia jsme ovšem přestoupili do takřka historicky vyhlížejících kabinek. Nakonec jsme bezpečně vystoupili u chaty Refugio G. Lorenci. Už zde se nám otevřely nádherné výhledy nejen na Dolomity, ale i na Rakouské Alpy, včetně Gross Glockneru. (foto)

Od chaty jsme tedy vyrazili na první část naší cesty - ferraty Marino Bianchi, jež vedla na vrchol Cristallo di Mezzo 3 150 m n. m. Hned kousek za chatou začala jištěná cesta. Začali jsme také hned nabírat výšku. Jištění je opravdu ve výborném stavu. Cesta vedla po skalách a ze začátku se jedná spíše o jednodušší terén. Postupně jsme však začali nabírat výšku. Objevil se i první žebřík na cestě. Místy bylo lezení poměrně vzdušné. (foto) Byly zde ovšem i pasáže, kde se dalo bezpečně odpočívat. Závěr výstupu byl prudký po skále. Po překonání skalního zlomu následoval již jen krátký vrcholový hřebínek a po chvíli jsme stáli na vrcholu hory Cristallo di Mezzo 3 150 m n. m. Vychutnali jsem si zasloužené výhledy. (foto) Po krátkém odopčinku jsme se vydali zpět. Cesta vede po stejné trase jako výstupová. Ačkoliv jsme se občas museli vyhýbat lezcům, kteří byli v protisměru, prostoru bylo vždy dostatek. Bez problémů jsme tak sestoupili na chatu Rifugo G. Lorenci.

Zde jsme si vydatně odpočinuli a poté se vydali na druhou část naší cesty - ferratu Ivano Dibona. Hned na začátku je asi také nejatraktivnější místo celé ferraty. Od chaty jsme nejprve kousek vylezli po sklále a poté se před námi zjevil vysutá lávka. (foto) Po přechodu lávky hned následovalo lezení po žebříku. Opravdu nádhera. Od žebříku jsme pokračovali dál po jištěné cestě, která vedla po hřebínku. V sedle jsme si udělali menší odbočku a vystoupali jsme po okraji hřebene na vrchol hory Cristallino d´Ampezzo 3 008 m n. m. (foto) Z vrcholu jsem se vrátili zpět do sedla a pokračovali v přechodu ferraty. Chvilku jsem šli po hřebínku, ale po chvíli jsme prudce začali sestupovat do sedla. K tomu nám pomohly i žebříky.

V sedle jsme si dali malou přestávku, kterou nám zpestřil přílet vrtulníku záchranné služby pro zmateného německého turistu. Ten šel ferratu z druhé strany a bez vybavení na ferratu. V těchto místech zjistil, že bez vybavení dál nemůže, tak si zavolal pomoc. V této pasáži se šlo po klasickém horském chodníku bez jištění (foto) kolem zbytků opevnění z 1 sv. války. Po čase jsme se ale začali opět jistit, neboť cesta vedla po lávkách a skalních lavicích. Pomalu jsme začali sestupovat, až jsme se dostali do malého sedýlka. Zde jsem opustili ferratu Ivano Dibona a začali jsem scházet do údolí. Cesta byla ještě jištěná, ale nebyla již tak náročná. Na konci ferraty nás čekalo příjemné překvapení v podobě potůčku. Tak jsme zde nabrali zásoby vody. Cesta dál již vedla po klasickém horském chodníku. Po chvíli jsme se napojili na širokou cestu po které jsem došli až k lanovkám. Poté jsme prudce sestoupili podel lanovky zpět k autu na parkovišti. Unavení ale šťastní jsme tak mohli odjet za dalšími horskými výzvami.
 

Náročnost

V podstatě se jedná o sloučení dvou ferrat do jednoho přechodu. Obě dvě ferraty jsou výborně jištěné, nechybí zde žebříky či lávky. Jsou středně náročné, je dobré již mít nějaké zkušenosti. Občas jsou poměrně vzdušné. Nejvíce nám ale dala zabrat celková délka, ve skalách jsme strávili 12 hodin.
 

Dostupnost vody

Tekutiny lze doplnit na chatě Rifugio G. Lorenzi. Poté jsme narazili na vodu až při sestupu z ferraty do sedla.
 

Vrcholy

Na ferratě jsme vystoupali na vrcholy Cristallo di Mezzo 3 150 m n. m. a Cristallino d Ampezzo 3 008 m n. m. Výhledy jsou naprosto fantastické. Jsou vidět velikáni Dolomit - Marmolada, Sorapis, Monte Pelmo, skupina Tofan. Na severu je zase krásně vidět hradba rakouských alp s Gross Glocknerem.
 

Nebezpečí

Obě dvě ferraty - Marino Bianchi a Ivano Dibona jsou výborně zajištěné. Když se dodržují bezpečnostní zásady pohybu na ferratách nehrozí žádné nebezpečí. Samozřejmě je nutné dát pozor na případnou bouřku, neboť je zde minimum míst, kde se dá v bezpečí přečkat.

Vybavení

Pro přechod ferrat je nutné mít kompletní vybavení na jištěné cesty - ferratový set s brzdou a přilbu. Dobré jsou i rukavice (cyklistické), které ochrání před případným odřením od ocelového lana.
 

Jídlo

Občerstvení je možné na chatě Rifugio G. Lorenci u horní stanice lanové dráhy v sedle mezi oběma ferratami.
 

Zajímavosti

K výjezdu k chatě Rifugio G. Lorenci jsme využili lanovek, které nás stály 17,5 Eura. Během ferraty jsme jako na mnoha dalších místech v Dolomitech míjeli zbytky opevnění z 1. sv. války, neboť i zde se táhla frontová linie.

Tip na výlet

Během výstupu se otevírají výhledy na Sextenské dolomity a jejich hlavní atrakci - skalní věže Tre Cime. Trek k těmto věžím najdete také na našem webu - Okružní trek s ferratou kolem hory Monte Paterno

Vloženo: 23. 03. 2017
Autor:
Gejza
Profil autora