Třídenní dálkový trek po hranicích se Slovenskem v Beskydech

Přechod hřebene Beskyd z Mostů u Jablunkova do Halenkova

Nástupní místo

Na trek nastupuji hned po výstupu z vlaku v Mostech u Jablunkova. Hned od nádraží vede červená turistická značka směrem na Kyčeru a Severku.
 

Popis treku

1. den

1. den (čt)

Kolem osmé hodiny večer ve čtvrtek přijíždím vlakem do města Mosty u Jablunkova. Ihned vycházím po červené značce směrem na Kyčeru a spím pod širákem v lese u osady Podlesí.
 

Data dne: 2,3 km, 264 m převýšení
 

2. den

2. den (pá)

Druhý den ráno vstávám kolem 7hod, a po krátké snídani hned vyrážím směr Severka 957 m n. m. Trasa vede stále po červené turistické značce. V tomto úseku (až po Bílý Kříž) potkávám velmi málo lidí. Často se jde po úzkých pěšinách, kde je vidět, že moc lidí nechodí. Brzy míjím ještě zavřenou Kamennou chatu a jdu dál směrem na Velký Polom 1 067 m n.m. 

To už červená značka vlastně kopíruje státní hranici se Slovenskem. Malý Polom 1 061 pak značka traverzuje bez vrcholu, takže kdo si chce vyjít nahoru, musí sejít ze značky - výhledy nic moc, jsou tam všude polomy :)). Za další půlhodinku přicházím na Sulov 943 m n. m. a v občerstvení u Bílého Kříže si dávám zasloužené pivo a zelňačku. Je krásný den, sluníčko svítí, takže si po obědě na půl hodinky schrupnu v trávě.

Po odpočinku hážu na záda batoh s jeho 14 kg a pokračuji po červené až k hraničnímu přechodu Bílá / Klokočov. Jde o průsmyk, kde vede silnice č. 484, takže musím sestoupat a pak hned vystoupat cca 200 výškových metrů. Úsek od osady Konečná je na hřebenu velmi příjemný. Jde se širokými lesními nebo polními cestami, které vedou přes osady několika málo chalup U Škorníka, U Smažáků až k bufetu na Beskyde, který je ovšem zavřený, což mě trochu vadilo. 

Najedl jsem se tedy z vlastních zásob až na vyhlídce na kopci Bobek 871 m n. m., kde pěkně profukovalo. Šlo vlastně už o večeři, protože bylo cca 17 hod a já měl za sebou více jak 30 km na těžko. Za Bobkem jsem si začal hledat místo k přespání, tentokrát jsem usnul při lehkém pohupování v hamace.
 

Data dne: 33,5 km, 1 247 m převýšení
 

3. den

3. den (so)

Opět vstávám celkem brzy kolem 7 hod. Spal jsem skoro 10 hodin. Tentokrát bez snídaně jsem sbalil hamaku a hned jsem vyrazil. Už od rána krásně svítilo slunce. Měl jsem plán, že se nasnídám na Masaryově chatě kousek od Bumbálky. A tento plán skvěle vyšel :) - dorazil jsem na chatu kolem deváté hodiny ráno, akorát tam končili snídaně, tak jsem si hned objednal míchaná vajíčka.

Po snídani jsem vyrazil přes Bumbálku na Trojačku 938 m n. m. a odtud po žluté přes pramen Vsetínksé Bečvy, kde teda bylo dost lidí, díky tomu, že je to kousek od Bumbálky, kam se dá dojet autem. Od pramene jsem šel po žluté až do Makovského průsmyku, odkud už opět po červené zpátky na hřeben, tentokrát už v CHKO Kysuce.

Od střediska Kasárne na Slovenské straně, kde se můžete občerstvit například na chatě Bačkárka, začíná krásný úsek hřebenkové túry s vrcholy Veľký Javorník 1 072 m n. m. a Malý Javorník 1 019 m n. m. - jsou zde krásné výhledy na celé Beskydy, úzké pěšinky, které se krásně vlní po hřebeni. I z toho důvodu zde často potkáte v létě mnoho cyklistů, kterými je hřeben často využíván.

Odpoledne přicházím na chatu Portáš, kde po dalších více jak 30 km na těžko už opravdu potřebuji doplnit energii. Naštěstí zde mají skvělé pivo i jídlo, takže se pořádně najím a jdu kousek dál hledat spaní. Jdu až na rozcestí Provazné, kde zelená značka odbočuje do Halenkova. Zde kousek od rozcestí si nacházím místo pro hamaku a hned si do ní lehnu - už je stejně skoro osm večer.
 

Data dne: 35,5 km, 1 253 m převýšení
 

4. den

4. den (ne)

Ráno se v klidu sbalím a díky tomu, že spím přímo na rozcestí se zelenou značkou, která vede přímo do Halenkova, mám jasný směr a nejde sejít špatně. Scházení do údolí je vždycky nuda, ale aspoň svítí sluníčko. V Halenkově jdu na vlak, který má výluku - takže nakonec do Vsetína dorazím autobusem.
 

Data dne: 7,6 km, 86 m převýšení

Náročnost

Jde o středně obtížný trek zejména díky své délce - denně více jak 30 km s plnou polní a denním převýšením cca 1 200 m. Na trase nejsou žádné obtížné nebo exponované prvky. Díky svojí délce na treku jdete po všech možných typech cest (lesní a polní pěšiny, zpevněné lesní cesty, asfaltky...) za různých situací sucho i mokro.

Trasu by zvládli s menším počtem denní kilometrů i školní děti. Pro ty je ovšem lepší tento výlet realizovat se spaním na chatách, kterých je na hřebenu Beskyd a Javorníků na hranici se Slovenskem opravdu hodně. Díky tomu by vám odpadla nutnost tahat s sebou věci na spaní, což jsou cca 2-4 kg navíc.
 

Dostupnost vody

Na každý den túry jsem měl cca 2 litry vody ve vaku. Studánek potkáte hned několik, kde můžete doplnit tekutiny. Ovšem stejně tak je v květnu otevřeno mnoho turistických chat, kterých každý den potkáte hned několik, kde se můžete dosyta občerstvit.
 

Možnosti přespání

Výhodou tohoto beskydského přechodu hranic se Slovenskem je to, že v sezóně je zde opravdu hodně otevřených chat přímo na hřebenu. Takže pro ty, kteří s sebou nechtějí tahat věci na spaní venku je možnost jít s lehčím batohem a spát na chatách = Skalka, Doroťanka, Kmínek, Masarykova chata, Bačkárka, Portáš nebo Kohútka. Trasa je proto oblíbená také u cyklistů s hroskými koly.
 

Vrcholy

Díky délce této čtyřdenní túry můžete zdolat opravdu hodně menších i větších horských vrcholů - ne přes všechny vede značka, na některé musíte z červené značky na chvíli sestoupit, ale vždy jde jen o pár set metrů: Severka 957 m n. m., Velký Polom 1 067 m n. m., Muřinkový vrch 978 m n. m., Burkův Vrch 1 032 m n. m., Malý Polom 1 061 m n. m., Polomka 984 m n. m., Sulov 943 m n. m., Čudácka 827 m n. m., Bobek 871 m n. m., Korytovo 881 m n. m., Lemešná 950 m n. m., Velký Javorník 1 072 m n. m., Malý Javorník 1 019 m n. m., Kohútka 913 m n. m. 
 

Nebezpečí

I když jde o dlouhou a natěžko i náročnou trasu na fyzičku, tak jde o bezpečnou túru. Sice je v oblasti Beskyd výskyt medvědů, ale je jich řádově méně, než např. na Malé Fatře nebo v jiných Slovenských oblastech - pro jistotu jsem s sebou mě rolničku na medvědy (protože jsem šel sám), ale byla celkem zbytečná.

Pouze první dva dny byly delší úseky bez lidí. Další dva dny už na hřebenovce bylo celkem dost lidí. Co se týče nebezpečí z pohledu exponovaných míst, tak taková zde žádná nejsou.