NaTreku.cz

Výstup normálkou na nejvyšší horu Evropy Mont Blanc

Pohoří, oblast / Stát

Masiv Mont Blanc / Francie

Roční období

Léto

26. 07. - 27. 07. 2007

Náročnost

5 / 5

více o obtížnostech

Převýšení

↑ 2569 m

↓ 138 m

Délka

8.4 km

2 dny

Nadmořská výška

max. 4810 m n.m.

min. 2368 m n.m.

Turistická mapa Mont Blanc

Výškový profil trasy

Nastoupané metry: 2569 m
Sklesané metry: 138 m

Užitečné informace

  1. 26. 7. - ráno zubačkou z La Fayet do konečné stanice Nid d'Aigle (2 380 m n.m.).
  2. 26. 7. - výstup k chatě Refuge de la Tete Rousse (3 167 m n.m., cca 2,5 hod.)
  3. 26. 7. - od chaty Tete Rousse výstup na chatu Refuge du Gouter (3 835 m n. m. cca 4 hod.). Přespání na ledovci ve stanu nad chatou Refuge du Gouter.
  4. 27. 7. - od 02:00 výstup na vrchol Mont Blancu (cca 4 hod.), přes hřeben Dome Gouter (4 304 m n.m) a chatu Vallot (4 362 m n.m.).
  5. 27. 7. - v 07:00 na vrcholu Mont Blancu (4 809 m n.m.), sestup stejnou cestou ke stanici zubačky Nid d'Aigle (cca 7 hod.)

Užitečné informace

  1. 26. 7. - ráno zubačkou z La Fayet do konečné stanice Nid d'Aigle (2 380 m n.m.).
  2. 26. 7. - výstup k chatě Refuge de la Tete Rousse (3 167 m n.m., cca 2,5 hod.)
  3. 26. 7. - od chaty Tete Rousse výstup na chatu Refuge du Gouter (3 835 m n. m. cca 4 hod.). Přespání na ledovci ve stanu nad chatou Refuge du Gouter.
  4. 27. 7. - od 02:00 výstup na vrchol Mont Blancu (cca 4 hod.), přes hřeben Dome Gouter (4 304 m n.m) a chatu Vallot (4 362 m n.m.).
  5. 27. 7. - v 07:00 na vrcholu Mont Blancu (4 809 m n.m.), sestup stejnou cestou ke stanici zubačky Nid d'Aigle (cca 7 hod.)

Treking na Mont Blanc přes chatu Refuge du Gouter

Nástupní místo

Nástup treku na vrchol Mont Blancu tzv. normálkou (nejjednodušší cestou) začíná na konečné stanici zubačky TMB (Tramway du Mont Blanc) - Nid d'Aigle (2 380 m n.m.)., která vyjíždí z La Fayet (kousek od Chamonix).
 

Popis treku

1. den

Z konečné stanice zubačky Nid d'Aigle (2 380 m n.m.) se vydáte jihovýchodním směrem po značené cestě The Gouter. Stoupá se vzhůru kolem sedla Col des Rognes až k opuštěnému stavení Baraque des Rognes, u kterého se cesta láme vpravo směrem k chatě Tete Rousse (3 167 m n.m.). Chatu Tete Rousse minete po pravé straně a pokračujete po ledovci Tete Rousse vzhůru až ke známému kuloáru. Cesta po ledovci je celkem jasně čitelná.

Obávané rizikové místo při výstupu na Mont Blanc, velký kuloár, je cca 50m traverz zasněženým žlabem, ve kterém velmi často padají kameny. Je zde nataženo jistící lano, které ovšem používá málokdo. Je umístěno celkem vysoko a pohyb v traverzu může i ztížit. Chodí se zde po jednom. Cesta ve traverzu je široká tak akorát na dvě chodidla, je proto velmi důležité hlídat si jak padající kameny (na které stejně upozorňují další lezci za Vámi), tak na cestu pod sebe.

V tomto místě určitě využijete i turistický cepín, o který se můžete ve vyšším místě žlebu opírat. Po překonání kuloáru následuje strmé stoupání směrem k chatě Gouter (foto). Jsou zde rozesety jistící prvky jako kramle a ocelová lana. Jestliže si s sebou nesete stan, spacák, jídlo, pití a další nezbytnou výbavu (do 10 kg), tak v této pasáži výstupu, stejně jako my, necháte celkem dost sil. Na chatu Gouter je to od kuloáru cca 2-3 hodiny (500 výškoých metrů), podle fyzické kondice a množství lidí na cestě.

Na chatě Gouter (3 835 m n.m.) můžete doplnit jak zásoby pití tak se navečeřet. Ubytování je zde nutné rezervovat dlouho dopředu. Bez rezervace zde nelze sehnat místo ke spaní. V roce 2007 jsme pokračovali nad chatu Gouter a zde bivakovali na ledovci (foto). V současné době (2018) tato možnost již není povolena a tolerována. Je povoleno pouze spaní na chatě Gouter (70 eur / osoba), které se musí rezervovat nejdříve 30 dní předem.

 

2. den

Ve vrcholový den se vstává velmi brzo, už ve 02:00. Je to kvůli tomu, aby byl povrch ledovce při výstupu pevný a ne rozbředlý jak při sestupu. Navíc svítání na Mont Blancu je při dobrém počasí zážitek. Z bivaku nad chatou Gouter pokračujete východním směrem po hřebenu k Dome du Gouter. Na jeho vrcholu cesta mírně klesá do sedla. Je zde širší prostor, kde se za špatného počasí v mlze hůře orientuje. Po několika stech metrů narazíte na chatu Vallot, která slouží pouze pro nouzové bivakování. Od chaty Vallot vede cesta po hřebenu až na vrchol Mont Blanc (cca 2-3 hod).

Chůze od Vallotky je již značně poznamenána nadmořskou výškou, takže postup je pomalý. Žádné technicky obtížné pasáže zde nejsou. Pouze těsně před vrcholem se nachází zúžený hřebínek, cesta necelý metr široká v délce cca 20 metrů. Zde je nutné dávat pozor, protože uklouznutí nebo zakopnutí o mačku se nevyplatí. Na každou stranu této úzké cesty je prudký kilometrový sešup. Po překonání tohoto místa se dostanete na vrchol Mont Blanc (foto). Je zde celkem dost místa i pro větší skupiny lidí. Vrcholovou fotografii proto můžete v klidu připravit i s požadovanou kompozicí. Sestupová cesta je stejná jako při výstupu.
 

Náročnost

Vysoká náročnost této horské túry je dána zejména vysokou nadmořskou výškou Mont Blancu (4 809 m n.m.). Při špatné nebo chybějící aklimatizaci Vás může potkat nepříjemná výšková nemoc. Důkladnou aklimatizaci je proto nutné nepodcenit. Samotný výstup na Mont Blanc se neliší od jiných ledovcových túr. Je zde nutné používat speciální vybavení (mačky, cepín, lano, helmu) a chodit v lanových družstvech. Trhlin v ledovci při tomto výstupu sice není moc, ale v zájmu bezpečnosti jsou lanová družstva doporučována.

Na treku jsou dvě místa, která z hlediska náročnosti stojí za zmíňku. Jde o velký kuloár nad chatou Tete Rousse a úzké hřebínek těsně před vrcholem Mont Blancu. Obávaný kuloár je traverz po úzké cestičce přes zasněžený žleb, ve kterém často padá kamení. Jistící lano, které je zde nataženo, používá málokdo, protože je nataženo celkem vysoko a chůzi v tomto místě spíše ztěžuje. Stačí si zde dávat zvýšený pozor a zkušený alpinista nebude mít problém. Druhé místo je úzký hřebínek v délce cca 20 metrů, který je velmi úzký (cca 60 cm). Před tímto místem je vhodné se odepnout z lanového družstva a jít každý sám na sebe. Protože při chybě jednoho z lanového družstva by zde po extrémně strmých stěnách mohli spadnout všichni. Je to na zvážení.
 

Dostupnost vody

Vodu lze koupit na obou chatách první den výstupu - Refuge de la Tete Rousse (3 167 m n.m) a Refuge du Gouter (3 835 m n.m.). Nemá smysl rozpouštět vodu z ledovce nebo nabírat z pramenu. Na uvedených chatách lze za rozumnou částku koupit balenou vodu.
 

Možnosti přespání

Jediný bivak, respektive spaní ve stanu, který jsme v roce 2007 provedli, bylo nad chatou Refuge du Gouter ve výšce 3 835 m n.m. Toto bivakování je však v současnosti (od roku 2017) zakázané, díky vysokému počtu úmrtí bleskem, právě do stanů na hřebenu nad Chatou Gouter. Je tedy nuté spát přímo na chatě (70 eur / osoba). Nocleh je nutno rezervovat nejdříve 30 dní předem a často je hned vyprodáno.
 

Vrcholy

Nejen z vrcholu Mont Blanc, ale i během celého treku na něj můžete vidět Aiguille du Midi, Mont Blanc du Tacul, Mont Maudit, Grandes Jorasses, Aiguille Verte, Les Droites. Při extrémě dobrých světelných podmínkách uvidíte na jihovýchodě masiv Grajských Alp s vrcholem Gran Pradiso nebo západním směrem švýcarské pohoří Wallis s jeho mnoha vrcholy (většinou je vidět nepřehlédnutelný Matterhorn).
 

Nebezpečí

Na tomto treku je možných několik druhů nebezpečí (ledovec, nadmořská výška, počasí). Ledovec - trhlin v ledovci je zde málo a jsou dobře viditelná. Na ledovci je asi nejobtížnější místo těsně před vrcholem. Je zde uzký hřeben o šířce cca 60cm v délce 20 metrů. Na každou stranu je zde kilometrový prudký sráz a proto je zde nutná maximální opatrnost při pohybu v mačkách. Vysoká nadmořská výška - nebezpečí výškové nemoci, bolesti hlavy a v nejhorších případech otok mozku. Každé tělo zvládá nadmořskou výšku jinak. Ovšem pro všechny platí jedno základní pravidlo při výstupu na takto vysokou horu a tím je aklimatizace.

Před výstupem na Mont Blanc je vhodný minimálně jeden výstup na čtyřtisícovou horu. Můžete využít blízkého Národního parku Gran Paradiso se stejnojmennou čtyřtisícovou horou (trek popsán zde) nebo nedaleké pohoří Walliských Alp ve Švýcarsku s vrcholy Monte Rosa, Alphubel, Matterhorn, Allalinhorn, Lyskamm, Castor a spousty dalších. Počasí - jako všude na horách na něm velmi záleží, ovšem na Mont Blancu je ještě důležitějším faktorem. Protože se jedná o nejvyšší horu Evropy, zachytává se zde velké množství oblačnosti. Z toho jsou pak často bouřky s častými blesky, které do celého pohoří Mont Blanc velmi často zasahují. Je bohužel smutnou pravdou, že velmi častým úmrtím je na Mont Blancu právě zásah bleskem. Je proto nutné chovat se zde s velkou obezřetností a zbytečně neriskovat výstup ve špatných klimatických podmínkách.
 

Jídlo

Občerstvení je možné na chatách na trase. Ve výstupový den stačí energy tyčinky. Hlad brzy ráno není, je nutné ale dodávat energie. Důležitý je také dostatek tekutin.
 

Zajímavosti

Většina lidí jde na Mont Blanc buď tzv. normálkou z Francie (tento popis) a míří tedy do francouzského městečka Chamonix. Další možné výstupové cesty jsou z italské strany přes ledovec Miage a de Dome kolem chaty Gonella nebo z francouzské strany z lanovkou dosažitelné hory Aiguille du Midi přes vrcholy Mont Blanc du Tacul a Mont Maudit. Výstupových cest je ovšem mnohem více.

Mont Blanc (4 809 m n.m.) je považován za nejvyšší horu Evropy. Tato informace platí v případě, že považujeme za jihovýchodní hranici Evropy území nad Kavkazem. Podle části odborné veřejnosti by však tato hranice měla ležet na hřebeni pohoří Kavkaz a nejvyšší horou Evropy by pak byla také nejvyšší hora Ruska - Elburs (5 624 m n.m.), neboť leží severně od hlavního kavkazského hřebenu.
 

Vloženo: 11. 03. 2017
Autor:
Karel
Profil autora