Poctivý trek na vrchol Gösseck v pohoří Ennstálských Alp

Přechod horského masivu Reiting a výstup na horu Gösseck

Nástupní místo

Městečko Kammern-im Liesingtal, které leží na jih od pohoří. Příjezd je od rychlostní silnice A9. Z města vede značená cesta do hor.
 

Popis treku

Přechod horského masivu Reiting jsme začali ve vesničce Kammern im Liesingtal. Neodradily nás ani těžké mraky, které zahalily hory a tak jsme vyrazili po značené cestě č. 691 přímo k horám. Cesta poměrně rychle nabírá výšku. Jde se velmi prudce po lesní stezce, občas jsme překřížili i široké lesní cesty. Tato část výstupu je největší dřina a nejméně záživná. Opravdu poctivé stoupání. U salaší Rummel Hütte jsme tušili, že jsme z nejhoršího venku. Pomalu jsme opustili les a přešli jsme na krásné alpské louky. (foto) Sice nám počasí moc nepřálo, ale i tak se nám konečně odkryly výhledy. Po loukách jsme se dostali na hřebínek, který jsme již prakticky neopustili.

Nejprve jsme vystoupali na horu Klauen 1 842 m n. m. (foto) Stezka dál pokračuje směrem k nejvyšší části masivu. Krajina se změnila, už jsme opustili i kosodřeviny a šli jsme po loukách. Jednu chvíli nám společnost dělalo stádo kozorožců, což jsme ocenili. A poté jsme potkali i zmiji, což jsme již tolik neocenili. (foto) Cestička nás přes horu Kahlwand Spitze dovedla do sedla Wildfeld. Ze sedla jsme již jen vystoupali na horu Gösseck 2 214 m n. m. Bohužel jsme byli v mracích, takže z výhledů nic nebylo. (foto)

Proto jsme vrchol brzy opustili a začali jsme klesat po cestě č. 693 do údolí. Klesání je poměrně prudké (foto) a brzy jsme byli v lese. Cesta nás dovedla až k parkovišti pod horami. Zde jsme odbočili do vesničky Ranner a po místní cestě jsme se začali vracet zpět. Do vesničky Kammern im Liesingtal vede cyklostezka. Sice jsme krapet zabloudili, ale nakonec jsme unavení dorazili zpět k autu. Přechod to byl krásný, ale náročný. A škoda počasí, výhledy by byly určitě nádherné. Alespon je důvod se sem vrátit.
 

Náročnost

Jednodenní přechod nejvyšší části pohoří Eisenerské Alpy. Technicky není vůbec obtížný, ale je náročný na fyzičku. Celkové převýšení je totiž 1 713 výškových metrů a hlavně počáteční výstup lesem dá opravdu zabrat.
 

Dostupnost vody

Vodu během přechodu jsme měli sebou (2 litry na osobu), po cestě jsme na žádný pramen nenarazili. Pouze ve spodní části sestupu do údolí je potok, kde lze dobrat zásoby vody.
 

Možnosti přespání

Cestu jsme zvládli na jeden den, nebyl důvod přespávat. Kdyby bylo potřeba, stany se dají bez problémů postavit ve vrcholových partiích pohoří, jsou zde krásné louky. Jen zde není žádná voda.
 

Vrcholy

Po cestě jsme vystoupili na tyto hory: Klauen 1 849 m n. m., Kahlwand Spitze 2 090 m n. m. a Gösseck 2 214 m n. m. Bohužel nám nepřálo počasí a neměli jsme žádné výhledy. Za dobrého počasí lze spatřit sousední horské celky - Ennstálské Alpy a Seckauské Taury.
 

Nebezpečí

Na trase není žádný nebezpečný úsek. Cesta je dobře značená, většinou vede po stezkách a ve vrcholových partiích po alpských loukách.

Vybavení

Pro výstup na horu Gösseck stačí standartní oblečení do hor. Pevné boty, kvalitní oblečení včetně nepromokavé bundy.
 

Jídlo

Na trase není žádná chata, tak je nutné mít veškeré zásoby jídla sebou. My jsme si vystačili se studenou stravou.
 

Zajímavosti

Nejvyšší vrchol hřebene Reiting - Gösseck je zároveň nejvyšší horou celého pohoří Eisenserské Alpy. Za dobrého počasí jsou z něj úchvatné rozhledy na okolní hory. My jsem měli smůlu a byli jsme v mracích. Na svazích pohoří velmi pravděpodobně narazíte bud na kamzíky nebo kozorožce. Já jsem málem šlápl i na zmiji.

Tip na výlet

Za dobrého počasí je z hory Gösseck krásně vidět celé pohoří Eisenerzské Alpy. Výstup na nejvyšší horu tohoto pohoří - Eisenerzer Reichenstein je popsán na našem webu - Podzimní trek na vrchol Eisenerzer Reichenstein.